Nápověda


Nevíte si s něčím rady? Kontaktujte nás, rádi Vám pomůžeme.

 
 

Zelenina vypěstovaná ze zbytků

Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
1 6

Obrázek

Je za námi Den Země, tedy každoroční připomenutí, že naše planeta je neuvěřitelně křehká a vyžaduje naši péči. Je pochopitelné, že jeden den v roce ale k záchraně zeměkoule rozhodně nestačí, musíme se snažit pořád. Již jsme uveřejnili článek o zero waste – životním stylu, který spočívá v co nejnižší produkci odpadů. Dnes přicházíme z článkem o netradičním pěstování zeleniny.

Představte si, že jednou nakoupíte zeleninu a víckrát už ji kupovat nemusíte, protože jí budete mít doma dostatek. Zní to trochu jako sci-fi, ale u některých druhů je to skutečně možné. Stačí určité části rostliny ponořit do vody, ona za nějaký čas doroste a můžete sklízet. Takovéto pěstování ušetří nejen vaši peněženku a nohy při cestě do obchodu, ale také přírodu – čím méně zeleniny se bude průmyslově pěstovat, tím méně bude třeba půdy a nebezpečných chemických hnojiv. A pěstování zeleniny ze zbytků má ještě jednu nespornou výhodu – vaše děti si ho zamilují!

Pěstovat si svou zeleninu je skvělá věc. Nejen že můžete mít radost z každého jednotlivého plodu, který se vám urodí, ale také přesně víte, jak jste se o rostliny starali a jaké přípravky na ně používali. Můžete si dokonce vypěstovat i zeleninu v bio kvalitě, která v obchodech není nejlevnější. K takovýmto účelům se nejvíc hodí pěstování ze semínek, respektive ze sazeniček. Pokud ale netoužíte po obrovských výnosech, vyzkoušejte způsob pěstování, který vám dnes chceme představit. Konkrétní postup se u různých druhů zeleniny liší, a proto si je projdeme jeden po druhém.

Česnek

Bez česneku si českou kuchyni dovede představit jen málokdo, jedná se o zeleninu, kterou používáme často a která je také velmi zdravá. Jsme zvyklí nakupovat jeho podzemní části, palice, věděli jste ale, že velmi chutná je i česneková nať? Její chuť není tak výrazná a skvěle se hodí do pomazánek, těstovin, salátů, polévek i na chleba s máslem nebo tvarohem. Lze z ní také vyrobit skvělé pesto a přidat ji můžete i do nádivek, paštik a dalších dobrot.

A jak takovou nať získat? Stačí do menšího hrnečku naskládat vedle sebe několik stroužků česneku, které vám zbyly třeba při přípravě česnečky nebo česnekové pomazánky, a to tak, že „bubák“ bude dole a „špička“ nahoře, tedy přesně tak, jak byly stroužky uspořádány v palici. Hrneček naplníme vodou tak, aby stroužky byly z poloviny ponořené, a dáme ho na světlé místo, nejlépe na okenní parapet, vodu doplňujeme. Za několik dní začnou rašit první kořínky a lístečky. Když má nať alespoň deset centimetrů, můžeme ji zastřihnout a použít, jak je libo. Česnek nevyhazujeme, bude růst dál a za nějaký čas se můžeme těšit na další sklizeň. A tak pořád dokola!

Obrázek

Jarní cibulka

Podobně jako česnek lze pěstovat i naťovou cibulku. Zelenou část zpracujeme, jak potřebujeme, a bílou část s kořínky tentokrát nevyhodíme, ale použijeme k vypěstování nové nati. Je důležité, aby kořínky zůstaly neporušené a měl nad sebou zhruba pět centimetrů oné bílé části. Cibulky vložíme do skleničky, kterou naplníme vodou tak, aby byly cibulky ze dvou třetin ponořené. Skleničku umístíme opět nejlépe na parapet a pravidelně doléváme vodu.

Zanedlouho zpozorujete, že z odříznuté podzemní části vyrůstá zelená nať. Nechte ji ještě trochu povyrůst a pak ji můžete odříznout. Stále doplňujeme do skleničky vodu a nať znovu doroste. Mohli bychom dokonce říct, že přímo roste před očima – každý den bude viditelně větší než ten předchozí. Díky tomu můžete mít jarní cibulku vždycky po ruce, aniž byste pro ni museli do obchodu nebo na farmářský trh. Pokud jste naťové cibulce dosud nebyli příliš nakloněni, zkuste ji například přidat do vývaru, rybí pomazánky nebo si jí posypte chléb namazaný sýrem cottage. Uvidíte, že ji přijdete na chuť.

Cibule

Pokud jste před zimou nakoupili pytle kuchyňské cibule a teď nevíte, co s ní, můžete ji rovněž použít k vypěstování nati. I nať obyčejné cibule má jemnou chuť a k dochucení nejrůznějších jídel se hodí mnohem více než její podzemní část.

Cibuli na nať je vhodné pěstovat vertikálně, což vám umožní získat velké výnosy na malém prostoru. Není třeba se obávat, nebudete potřebovat žádné speciální květináče ani jiné vybavení, které byste museli zakoupit. Naopak využijeme to, čeho se v každé domácnosti vyprodukuje spousta – PET lahve. Taková recyklace se ke Dni Země hodí, nemyslíte?

Z PET lahve odřízneme hrdlo a do stěn vyřízneme kulaté otvory. Jejich velikost by měla být o něco menší než cibule, aby otvory nepropadly ven. Lahev začneme plnit zeminou, a až se dostaneme k prvním otvorům, vložíme do každého z nich cibuli tak, aby její kořínek směřoval do středu lahve a vršek byl prostrčen otvorem ven. Zasypeme zeminou a umisťujeme cibule do otvorů o úroveň výš. Takto postupujeme, dokud není lahev zcela naplněna. Nakonec cibule zalijeme a umístíme na světlé místo. Za několik dní začne vyrůstat nať, kterou, až ještě více povyroste, můžeme sklízet.

Řapíkatý celer

Pokud jste milovníky řapíkatého celeru, pak vás jistě zaujme, že si ho můžete snadno vypěstovat doma. Stačí vám k tomu kupovaný celer, jen je třeba při jeho kuchyňské přípravě pamatovat na to, že ho chceme dále využívat. Proto neodloupneme jednotlivé řapíky, nýbrž je všechny najednou odkrojíme tak, aby spodní růžice zůstala vcelku, a to asi tři až čtyři centimetry vysoká. Vložíme ji do misky, kterou naplníme vodou do dvou třetin výšky růžice, a umístíme na okenní parapet. Po třech dnech růžici vyjmeme, vložíme do květináče se zeminou a zasypeme tak, aby nad ní byla asi centimetrová vrstva zeminy. Pravidelně zaléváme a sledujeme, zda už raší nové lístečky. Bude to trvat podstatně déle než u předchozích druhů zeleniny, ale stojí to za to. Řapíkatý celer sklízíme teprve tehdy, když jsou jeho stonky dostatečně dlouhé a silné.

Obrázek

Římský salát

Podobný postup můžete aplikovat i na římský salát. Než budete listy salátu dále zpracovávat, odkrojte spodní část rostliny tak, abyste získali zhruba šest centimetrů vysokou růžici. Tu vložíme do nízkého hrnečku a do poloviny výšky růžice naplníme vodou. Hrneček postavíme na okno a vodu pravidelně doplňujeme. Z růžice začnou růst nové malé lístečky, které můžete ustřihnout a použít do salátu, jako oblohu nebo jakkoliv chcete. Z původní růžice znovu vyrostou lístky, a tak můžete mít doma neomezený zdroj čerstvých a křupavých salátových listů. A i když nejlépe se k tomuto účelu hodí zmíněný římský salát, vyzkoušet můžete i pěstování dalších odrůd salátu včetně červených a kadeřavých.

Pokud máte rádi pak choi, pak vězte, že i tuto zeleninu můžete snadno vypěstovat. Odříznutou růžici ponořte do misky s vodou tak, aby byla téměř celá potopená. Po dvou týdnech, během nichž doplňujeme vodu, zasadíme růžici do květináče a mírně zasypeme zeminou. Brzy vyroste nový pak choi 

Bylinky

Některé druhy bylinek, především bazalka, petržel, koriandr a majoránka, můžete snadno rozmnožovat. Když si koupíte bylinky v obchodě nebo na trhu, pár snítek si ponechejte a vložte je do skleničky s vodou. Za několik dní bylinky začnou pouštět kořínky. Až bude kořenový systém dostatečně rozvinutý, můžete rostlinky zasadit do květináče a pěstovat, jak je u bylinek běžné.

Mrkev

Pokud často vaříte vývary, možná se vám bude hodit nějaká mrkvová nať navíc. Vyprodukujete si ji snadno – stačí odkrojené vršky mrkve položit řeznou plochou na talířek, nalít na něj trochu vody a čekat. Z mrkve začne vyrůstat nať, kterou můžete používat k dochucení polévek.

Lenka Ambrožová

 

Komentáře

Zdravotní kalkulačka

:
: