V dnešním světě málokdo rád čeká. Neustále nás pronásleduje stres a časová tíseň, celé dopoledne strávíme v práci, potom je třeba vyzvednout děti z družiny, odvézt je na kroužek, nakoupit, zařídit vše potřebné, a jakmile se večer dostaneme domů, toužíme už jen po tom, aby byla co nejrychleji večeře na stole. V tom nám může pomoci pomalý hrnec.
To nedává smysl, pomyslíte si nejspíš. Zdá se, že cokoliv pomalého nemá v našem životě místo, tento kuchyňský pomocník je ale vhodný právě pro lidi stále v jednom kole. Oběd nebo večeři totiž uvaří za vás, jen je třeba do něj „naházet“ připravené suroviny. Nejen že nemusíte stát u plotny nebo trouby, ale navíc jsou pokrmy z pomalého hrnce dietnější a bohatší na zdraví prospěšné látky.
Nejprve trocha terminologie
Někdy lidé spojují vaření v pomalém hrnci s metodou sous-vide, která je v současnosti velmi populární. Je ale třeba zmínit, že tato metoda vyžaduje speciální a velmi drahé přístroje. Spočívá totiž v tom, že se maso vaří při nízkých teplotách bez přístupu vzduchu po dlouhou dobu, a pomalý hrnec sice vaří dlouho s nízkou teplotou, není ale schopen vytvořit vakuum.
Pro pomalý hrnec se dále používá anglický název slow cooker, setkat se můžete i s označením crockpot. Běžně se oba názvy zaměňují, správně by ale jako crockpot měla být označována zařízení s keramickou nebo porcelánovou nádobou a ohřevem zdola i ze stran, zatímco slow cooker má nádobu většinou kovovou a ohřívá se jen zespodu.
Proč ho používat
V angloamerickém světě je pomalý hrnec běžným vybavením domácností, asi jako u nás hrnec tlakový. Tamější hospodyňky jsou si dobře vědomy výhod, které takový přístroj skýtá, a seznámit bychom se s nimi měli i my.
V prvé řadě vaření v pomalém hrnci šetří čas. Teoreticky stačí nakrájet, případně i odvážit potřebné suroviny, vložit je do hrnce, nastavit režim a čas a víc se o nic nestarat. Za pár hodin je váš pokrm hotový a připravený k podávání. Sice je pro chuť jídla vhodnější suroviny nejprve orestovat, a teprve poté je svěřit pomalému hrnci, i tak je ale časová úspora značná, nemusíte totiž hlídat, jestli se vám omáčka na plotně nepřipaluje nebo nepřetéká z hrnce, a nemusíte každou chvíli pokrm míchat.
Díky pomalému hrnci můžete mít připravenou večeři, když se vrátíte domů z práce, nebo si takto můžete nachystat pozdní oběd, který sníte vyhládlí ihned po návratu z výletu. Tedy ve zkratce – jídlo se vaří, i když nejste doma. A je to zcela bezpečné, na rozdíl od ponechání hrnce s připravovaným pokrmem na zapnutém hořáku nebo v běžící troubě. Na to by si troufl asi málokdo…
Vaření v pomalém hrnci představuje úsporu energie, a tím i vašich peněz. Přístroj s příkonem 250 W vás stojí okolo 80 haléřů za hodinu, pokud budete pokrm vařit 6 hodin, zaplatíte za to zhruba pětikorunu. Uvařit stejný pokrm v troubě nebo na plotně by sice trvalo kratší dobu, vyšlo by to ale mnohonásobně dráž.
A v neposlední řadě jsou pokrmy z pomalého hrnce zdravější. Jejich nádoby jsou většinou vyrobeny z nepřilnavého materiálu, takže není potřeba je vymazávat olejem. Pokud jste k nepřilnavosti použitých materiálů skeptičtí, pak vězte, že při vaření v pomalém hrnci se nevypařují žádné tekutiny, pod masem i zeleninou se vám tedy vytvoří chutná šťáva, která připalování spolehlivě zabrání. Díky tomu, že pomalý hrnec používá nízkou teplotu, nedochází k zániku vitaminů a dalších zdraví prospěšných látek v takové míře, jako u jiných druhů tepelné úpravy, naopak jich velká část zůstává zachována. To je výhodné především u pokrmů s velkým podílem zeleniny.
