BROSKEV - plod Broskvoně obecné, latinsky Prunus persica - je ovoce krásné na pohled, chutné a navíc ještě zdravé..
<h3>Zdraví i krása…</h3>
V Číně je broskev symbolem dlouhého života. Byla prý pokrmem nesmrtelných… V Japonsku se zase podle legendy z broskve plující v řece Momorato zrodil odvážný bojovník se zlem… Broskve tedy patří dokonce i ke kulturním tradicím. 
<h2>Původ a historie</h2>
S broskvovým květem se setkáváme v japonských i čínských kulturních tradicích. Kdysi vládlo přesvědčení, že broskve mají původ v Persii - dnešním Iránu, ale později se prokázalo, že pocházejí z Číny, kde je znali už před čtyřmi tisíci lety. Až později se z Číny dostaly po tzv. Hedvábné stezce do Persie a dalších oblastí Středozemního moře. V Římě broskve nazývali perská jablka a právě Římané je později rozšířili do dalších oblastí.
V 16. století je také poprvé ochutnali i ve Velké Británii a ve Francii, a dobyvatelé ze Španělska je v 17. století dovezli do Ameriky, kde se jim především v Texasu a v Kalifornii díky výhodným klimatickým podmínkám začalo velmi dobře dařit. Ve Francii také v té době začali s jejich ovocnářským šlechtěním.
V našich zemích jsou první dostupné údaje o pěstování broskví ze 16. století na Litoměřicku, na Moravě pak z 18. století. Už v 16.století se broskvoně pěstovaly i na Slovensku.
<h2>Současnost</h2>
Největšími producenty broskví jsou Itálie, Španělsko a Řecko, ale také Čína, Francie, Turecko, Chile, Argentina, Austrálie, Maroko a Jihoafrická republika. Na trh významně pronikají i Kanada a USA, kde se broskve pěstují především ve státech Kalifornie, Jižní Karolína a Georgie.
Tyto pěstitelské oblasti jsou logické. Broskve sice snesou poměrně nízké teploty, ale ne v době květu, a pro zrání plodů potřebují hodně slunce a ideálně teploty mezi 26 až 30 stupni Celsia.
V období od dubna do května jsou broskve nejčastěji ze Španělska a Maroka, od června do září nejvíce broskví dodávají země z jihu Evropy a Francie, v zimních měsících pak trh zásobují především Chile a Jihoafrická republika.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Plody broskve mají tvar nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě poloviny. Některé odrůdy jsou mírně zašpičatělé.
Pro broskve je typická sametová jedlá slupka s narůžovělou až načervenalou barvou a drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím.
Dužnina je tvrdá nebo měkká, díky vysokému množství vody a cukrů vždy sladce osvěžující. Podle odrůdy má dužnina barvu žlutou, bílou nebo načervenalou. Uprostřed dužniny je pecka.
<h2>Odrůdy</h2>
V současnosti známe přibližně 2 000 odrůd. Šlechtění broskví se nejvíce věnují ovocnáři v Itálii a ve Francii.
Broskve se dělí na dvě základní skupiny
- oddělitelné od pecky - dužnina se dá od pecky snadno oddělit
- neoddělitelné od pecky- odstranění pecky je náročnější
Broskve neoddělitelné od pecky se pak dále dělí na bělomasé, žlutomasé a červenomasé - tzv. „krvavé“.
Specifickým druhem je koblihová broskev, která svým tvarem připomíná americkou koblihu.
<h3>Nejznámější odrůdy:</h3>
Zlaté broskve jsou velmi šťavnaté a nízkokalorické, velké a červené. Nejvíce účinných látek obsahuje jejich slupka.
Arnaut má atraktivní červenou barvu slupky a zářivě žlutou šťavnatou dužninu, která se velmi dobře oddělujeme od pecky
Barbara se vyznačuje velkými plody se šťavnatou dužinou, která je sladká a zároveň jemně kořeněná. Pecka se snadno odděluje.
Primerose je raná odrůda se snadno oddělitelnou peckou a bělomasou vláknitou šťavnatou dužninou.
Červená vínová pochází z Německa a má výrazně červenou mramorovanou dužninu.
Flavorcrest je středně až velkoplodá poloraná odrůda se žlutou dužninou a výraznou vůní.
Springcrest má poměrně nevýraznou chuť. Žlutá vláknitá dužnina se snadno oddělí od pecky.
Maycrest se pěstuje v Itálii a ve Španělsku. Plody této velmi rané žlutomasé odrůdy jsou středně velké.
Grenadix má původ ve Francii. Slupka je červeně mramorovaná, dužnina bílá s nevýraznou a málo sladkou chutí.
Rich Lady je poloraná odrůda z Francie s velkými plody se žlutou dužninou, která se snadno odděluje od pecky. Má velmi příjemnou typicky broskvovou ovocnou chuť.
Red top se vyznačuje žlutou šťavnatou a sladkou dužninou. Tato polopozdní odrůda je velmi oblíbená ve Francii.
Suncrest pochází z USA. Má středně velké plody se žlutou dužninou, uchovává si své aroma i při delším uskladnění.
Junegold je raná odrůda z USA s načervenalou slupkou, výrazně žlutou a šťavnatou dužninou s mírně
Redhaven má mírně aromatickou žlutou dužninu, která se snadno oddělí od pecky. Plody této americké polorané odrůdy jsou červené.
Dixired je poloraná broskev z Ameriky. Má sytě žlutou dužninu, která se od pecky odděluje obtížněji.
Hale s pevnou žlutou dužninou dobře oddělitelnou od pecky pochází z USA. Je to pozdní odrůda s velmi příjemnou chutí.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Plody broskví obsahují až 88 % vody a jen 9 % cukrů. Jsou velkým zdrojem mnoha minerálů a vitamínů. Obsahují například velké množství železa, ale také draslík, vápník, sodík nebo horčík, které pozitivně působí na duševní pohodu, ale podporují například i činnost ledvin.
V broskvích je také vitamín C, provitamín A a vitamín B3. Broskve obsahují i důležité flavonoidy, které zvyšují účinnost vitamínu C a díky kterým mají žlutou až oranžovou barvu. Konzumace 100 gramové broskve se slupkou pokryvá 75 procent doporučené denní dávky vitamínu C. Vitamíny řady B mají pozitivní vliv na nervový systém.
Broskve jsou vhodné i pro redukční diety, protože 100 gramů má hodnotu pouhých 219 kJ a vzhledem k vysokému obsahu vlákniny působí příznivě na trávení. Broskve by se ale neměly konzumovat jako dezert, protože podporují chuť k jídlu.
<h2>Použití broskví v kuchyni</h2>
Broskve se konzumují syrové, nebo se z nich připravují kompoty, marmelády, džemy a šťávy. Vzhledem k jejich aromatické chuti se velmi dobře hodí k přípravě sladkých jídel, dezertů. salátů, předkrmů a nápojů. Stále častěji se ale používají i tepelně zpracované jako příloha například k masům.
Broskve se využívají i jako významná aromatická složka v potravinářském průmyslu při výrobě sladkých šťáv, jako příchutě do nápojů a minerálních vod, čajů nebo žvýkaček. Vyrábějí se z nich i destiláty – např. Persiko, který obsahuje jejich roztlučená jádra nebo bulharský likér zlatavě žluté barvy a sladké broskvové chuti Praskova.
Na kolečka nakrájené plody lze snadno usušit
Své uplatnění broskve našly i v kosmetickém průmyslu. Pleťové masky z jejich rozmačkané dužiny dodávají pokožce svěží vzhled a byly používány už v dávných dobách. Broskve a jejich aroma jsou i v některých parfémech.
<h3>Loupání broskví</h3>
Broskve se nejdříve na krátkou dobu ponoří do vařící vody a pak z nich lze slupku snadno stáhnout malým ostrým nožem.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Při nákupu broskví můžeme jejich kvalitu poznat nejen podle vzhledu, ale i podle vůně. Poměrně důležitá je i země jejich původu - čím menší je vzdálenost, tím kvalitnější jsou plody, protože nemusely být kvůli přepravě nějak výrazně chemicky upravovány.
Nikdy nekupujeme broskve nahnilé, omačkané a příliš měkké, ale ani broskve velmi tvrdé, zelené a nezralé. Polozralé broskve je možné nechat doma dozrát.
<h2>Spotřeba, zrání, skladování</h2>
Čerstvé zralé broskve nemají dlouhou trvanlivost.
Tvrdost plodu je závislá na jeho zralosti. Málo zralé plody jsou tvrdší, zralejší naopak měkčí a také sladší. Nazrálé plody se nechávají dozrát při pokojové teplotě, zralé lze skladovat 3 až 5 dní na chladném místě.
Broskve neztrácejí svoji chuť ani aroma při kompotování, které je poměrně jednoduché.
<h2>Zajímavosti</h2>
V mnoha kulturách jsou broskve symbolicky spojovány už od dávných let s ženskou krásou.
Z broskví se vyrábí i různé likéry. Velmi oblíbený je například francouzský Pecher Mignon, vyráběný z bělomasých broskví.
Olejnatá jádra broskví se v průmyslové výrobě využívají jako náhražka mandlí.
<h2>Léčivé účinky </h2>
Broskve mají mnoho zdraví prospěšných vlastností
- posilují imunitní systém, činnost srdce, krevní oběh a cévy
- podporují činnost ledvin, odvodňují
- mají kladný vliv na nervovou soustavu a psychiku, uklidňují a snižují nervozitu
- jsou vynikající doplněk stravy při redukčních dietách
Při konzumaci zralých broskví ve větším množství se mohou projevit nežádoucí účinky ve formě průjmu . Žaludeční problémy mohou nastat při konzumaci nezralých plodů.

bd6b5be19caa159d220609d8b0428759f7583111.jpg

Broskev 

BROSKEV - plod Broskvoně obecné, latinsky Prunus persica - je ovoce krásné na pohled, chutné a navíc ještě zdravé..
Zdraví i krása…
V Číně je bro...

Broskve

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka