RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA, nazývaná také bruselské zelí - latinskyBrassica oleracea convar. fruticosa var. gemmifera, anglicky Bručels convar, francouzsky chou de Bruxelles, německy Rosenkohl nebo Sprossenkohl, italsky cavoletti di Bruxelles - je odrůda brukve, která se poprvé objevila v roce 1750 v okolí Bruselu v Belgii a místo jejího původu se také v mnoha případech objevuje v jejím pojmenování.
<h3>Velmi zdravá zelenina </h3>
Růžičková kapusta je košťálová zelenina - kultivar brukve zelné, která si za poměrně krátkou dobu svého pěstování získala velkou oblibu. Nekonzumuje se syrová, ale v teplé kuchyni se může upravovat téměř všemi známými způsoby. 
<h2>Původ a historie </h2>
Růžičková kapusta je zelenina, která v porovnání s většinou ostatních druhů nemá dlouhou historii. První záznamy o spontánních mutacích na brukvovitých rostlinách pochází z roku 1750, kdy se objevily v Belgii v okolí města Brusel. V mnoha případech jejího pojmenování se také místo původu objevuje, případně se jí říká bruselské zelí. Růžičková kapusta se stala díky svému vzhledu a především chuti velmi rychle oblíbenou zeleninou. Už kolem roku 1800 se pěstovala v Anglii a ve Francii, postupně pak v některých dalších zemích Evropy.
<h2>Současnost</h2>
V současné době se růžičková kapusta pěstuje především v pobřežních oblastech západní Evropy, nejvíce ve Francii, v Nizozemsku a ve Velké Británii, tyto země také patří k největším exportérům. V menším množství se pěstuje ještě v Itálii a na severu a západě Německa.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Růžičková kapusta má košťál vysoký 30 centimetrů až 1 metr. Obrůstají ho řapíkaté listy, u kterých se v paždí vytvářejí malé pevné hlávky – růžičky, s průměrem podle odrůdy 4 až 8 centimetrů. Hlávky jsou křehké a chutné, mají většinou světlejší zelenou barvu, pouze vyšlechtěná odrůda Rubine a několik málo dalších má na povrchu červenofialovou barvu, uvnitř jsou ale také zelené. Takzvané červené odrůdy se pěstují a prodává velmi zřídka, protože atraktivní barva se tepelnou úpravou ztrácí a v porovnání se zelenými odrůdami je jejich výnosnost podstatně nižší, často jen 30 procentní.
Růžičky se sklízí průběžně až do případného zmrznutí i v průběhu zimy, z jedné rostliny je přibližně 0,3 až 0,5 kilogramu růžiček.
<h2>Skupiny a odrůdy</h2>
Růžičková kapusta se podle období sklizně rozděluje na tři základní skupiny
rané,
pozdější, 
velmi pozdní.
Rané odrůdy jsou nižší, rostou poměrně rychle a jsou křehké, pozdější a pozdní odrůdy jsou vyšší, rostou pomaleji a nejsou tak křehké jako rané, sklizeň je ale větší.
Nejčastěji pěstované odrůdy růžičkové kapusty: 
Doloreos F1 je velmi raná odrůda, která dorůstá do výšky až 1 metru. Růžičky jsou světle zelené, pevné a uzavřené, velmi chutné.
Falstaff patří mezi nově vyšlechtěné rané odrůda s vysokou sklizní chutných růžiček červené barvy. Při klasickém vaření ve vodě červené zbarvení mizí, a proto je vhodnější ji tepelně upravovat v páře nebo dušením.
Oliver mánadprůměrnou úrodou křehkých růžiček vynikající chuti. Odrůda je raná a velmi odolná. V posledních letech obliba této odrůdy vzrůstá a patří k nejvíce pěstovaným růžičkovým kapustám.
Peer Gynt se může zasadit jako raná i pozdější odrůda. Zelené růžičky jsou chutné a středně velké. Musí se sklízet pravidelně, protože pokud se na stonku ponechají zralé růžičky, pak se ostatní neotevřou a nedozrají.
Citadel je pozdější odrůda, která je velmi odolná a snáší i mrazivé počasí. Má středně velké a tmavě zelené růžičky s typickou chutí.
Wilgeon má velmi chutné zelené růžičky střední velikosti. Patří mezi pozdější odolné odrůdy.
Roodnerf patří mezi pozdní odolné odrůdy. Rostlina je středně vysoká a má velké množství středně velkých zelených růžiček s příjemnou chutí.
Rampart je pozdní a velmi odolná odrůda. Středně velké růžičky neztrácí typickou chuť ani nehořknout, i když se ponechají na stonku delší dobu.
Rubine je takzvaná červená odrůda. Chutné růžičky jsou červené pouze na povrchu, uvnitř jsou zelené, červená barva je se ale vařením ztrácí.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Kapusta je jedním z mála druhů zeleniny, které se může ve venkovním prostředí pěstovat i přes zimu, protože odolává i teplotám – 15° Celsia a je tedy přírodním zdrojem vitamínů a dalších látek i v zimním období.  
Ve velkém množství obsahuje vitamíny C, B1, B2, B3 a B9 – kyselinu listovou, E a také vitamín K. Z minerálních prvků je v kapustě především vápník, hořčík, draslík, fosfor, sodík, selen a železo. Důležitý je i vysoký obsah vlákniny. Tato kombinace zdraví prospěšných látek a jejich množství má mnoho preventivních i léčebných účinků – například
vitamín C významně posiluje imunitní systém, vitamín B1 – thiamin – podporuje nervový systém, má velký vliv na soustředění a odolnost proti stresům, draslík pomáhá detoxikaci organismu, vláknina podporuje zažívání…
Kapusta celkově podporuje a posiluje imunitní, cévní i nervový systém, má kladný vliv na činnost srdce a trávicí ústrojí. Má také významné preventivní účinky proti rakovině tlustého střeva a dalších vnitřních orgánů. Pomáhá i při léčbě různých druhů ekzémů.
<h2>Použití kapusty v kuchyni</h2>
Růžičková kapusta se nekonzumuje v syrovém stavu, v teplé kuchyni se ale připravuje a upravuje mnoha způsoby – vaří se  horké vodě i šetrněji v páře, může se dusit, smažit, zapékat…
Mezi nejznámější jídla patří kapustové karbanátky s masem i bez masa, dušená kapusta nebo kapusta dušená s vepřovým masem. Vynikající a zdravá je i polévka z růžičkové kapusty, růžičky zapečené s bešamelovou omáčkou nebo sýrem. Pokud se růžičková kapusta připravuje jako příloha, rozdělí se růžičky na jednotlivé lístky. Odrůdy Rubine nebo Falstaff jsou nakrájené velmi vhodné do zeleninových salátů.
<h3>Příprava a vaření kapusty</h3>
Z kapustiček se odtrhnou horní poškozené lístky, odřízne košťál a propláchnou se pod studenou vodou. Větší růžičky je možné na spodní straně naříznout do kříže. Růžičky se 3 až 4 minuty vaří v malém množství vody nebo 6 až 8 minut v páře, po uvaření by nikdy neměly být zcela měkké.
Chuť je možné ještě vylepšit, pokud se růžičky vaří jen 4 až 5 minut a pak další 3 až 4 minuty dusí s cibulkou v malém množství rozpuštěného másla, vývaru a koření.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Růžičkové kapusty se sklízí od srpna až do prosince. Kapustičky se sklízí, dokud nejsou větší než vlašský ořech a hlavičky mají pevně semknuté listy. Kvalitní kapusta má svěží vzhled a přirozenou barvu, není oschlá.
<h2>Spotřeba a skladování</h2>
Růžičkovou kapustu v mikroténovém sáčku je možné uskladnit na přibližně 3 dny v chladničce bez obav, že ztratí přirozený svěží vzhled a typickou chuť. Dlouhodobě je růžičky možné i zamrazit. Zmrazují se pouze menší růžičky, které se nejdříve spaří horkou vodou, pak nechají vychladnout a zcela suché se v mikroténovém sáčku nebo skladovací dóze uloží do mrazničky.
chladném místě. Podzimní odrůdy se mohou skladovat delší dobu, zimní jsou pro uskladnění nejlepší – v chladném a přiměřeně vlhkém prostředí některé odrůdy vydrží až do konce dubna.
<h2>Pěstování</h2>
Růžičkovou kapustu je možné úspěšně pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Pěstuje ze semen, která se vysévají na konci února ve skleníku, nebo z předpěstované sadby. Rané odrůdy se do venkovního prostředí vysazují v dubnu do sponu 40 x 40 centimetrů, vegetační doba je 50 až 70 dní a sklizeň bývá v červnu až červenci. Pozdější a pozdní – zimní - odrůdy se vysazují na konci dubna a v květnu, spon by měl být minimálně 50 x 50 centimetrů. Vegetační doba je u pozdějších odrůd 100 až 160 dní, u zimních i 240 až 250 dnů Růžičky se sklízí od srpna až do října, u některých pozdějších odrůd mohou na rostlině zůstat až do konce listopadu, u zimních až do ledna.
Rané odrůdy mají nižší stonky a rostou rychleji než odrůdy pozdější a pozdní, které jsou vyšší a mají větší úrodu růžiček. V případě dostatku míst na záhonech je ideální pěstovat rané, pozdní i zimní odrůdy, pokud je místa méně, pak pozdější a pozdní, protože se tak zajistí sklizeň v zimě a na jaře, kdy je čerstvé zeleniny méně.
Výhodní je pěstovat šlechtěné křížence – hybridní odrůdy F1 – z kterých je mnohem vyšší úroda kvalitních růžiček na celém stonku. Rostliny jsou také odolnější.
Vysévání 
Rané odrůdy se vysévají od poloviny jarního období na místo, které je chráněné před větrem. Semena se vysévají do hloubky 1 centimetr, když rostlinky vyrostou do výšky 2 až 3 centimetry, musí se protrhat tak, aby mezi nimi byla vzdálenost alespoň 5 centimetrů. Rostliny musí mít dostatek vláhy, pokud jsou vyšší, přivazují se k opěrám.
Pozdější a pozdní odrůdy se vysévají v druhé polovině jarního období stejným způsobem, jako odrůdy rané.
Přesazování
Když jsou sazeničky všech odrůd staré přibližně 6 týdnů a 10 až 15 centimetrů vysoké, přesazují se na konečné stanoviště do sponu 40 x 40 až 60 x 60 centimetrů. Zemina kolem stonku by měla být udusaná, rostliny se mohou přivázat k opěrám.
Přesazují se silnější sazenice, které nemají poškozený růstový vrchol.
Sklizeň
Rané odrůdy dozrávají od podzimu až do konce listopadu, pozdější a pozdní od začátku zimy až do jara.
Růžičky se sklízí, dokud jsou poměrně malé. Původní odrůdy jsou nejchutnější po prvních mrazících, vyšlechtěné hybridní odrůdy jsou sladké a chutné i bez mrazíků. Růžičky se sklízí od spodní části rostliny směrem nahoru, pokud by se spodní kapustičky nechávaly, budou narůstat a to se negativně projeví na kvalitě i množství růžiček.
<h2>Zajímavosti</h2>
Pěstování a produkce růžičkové kapusty se v posledních letech stále průběžně zvyšuje s tím, jak stoupá její obliba jako čerstvé zeleniny v zimním období. Šlechtěné hybridní odrůdy jsou většinou chuťově lepší než odrůdy původní.
<h2>Léčivé účinky</h2>
Růžičková kapusta má vzhledem k množství a kombinaci zdraví prospěšných látek mnoho preventivních i léčebných účinkůy na lidský organismus.
Růžičková kapusta především
- posiluje imunitní systém člověka
- působí pozitivně na cévy a činnost srdce
- kladně ovlivňuje nervový systém a odolnost proti stresu
- významně aktivuje činnost trávicího ústrojí
- má preventivní účinky proti rakovině tlustého střeva
- ochraňuje vnitřní orgány před vznikem nádorů
Konzumace růžičkové kapusty v přiměřeném množství nemá na lidský organismus žádné nežádoucí účinky - v žádném případě by se ale neměla konzumovat v čerstvém – syrovém – stavu.

d279b35b6b50a7ee8077959bb2a38aed9d7b9e90.jpg

Růžičková kapusta

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA, nazývaná také bruselské zelí - latinskyBrassica oleracea convar. fruticosa var. gemmifera, anglicky Bručels convar, francouzsky ...

Kapusta růžičková

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka