HRUŠKA je plod stromu hrušeň obecná - latinsky Pyrus communis, anglicky pear, francouzsky poire nebo německy Birne- patří k nejstarším druhům ovoce na světě. 
<h3>Šťavnaté, sladké, jemně nakyslé…</h3>
Hrušky patří mezi druhy ovoce, které člověk zná a konzumuje od dávných dob. Hrušky jsou vynikající syrové, v kompotu i jako šťáva. 
<h2>Původ a historie</h2>
Hruška pochází s největší pravděpodobností z oblastí západní Číny. První hrušky se v jihovýchodní a střední Evropě objevily ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem, kdy se dřevo používalo při budování staveb v Rakousku, Německu, Francii a ve Švýcarsku. Plody se tehdy ještě pravděpodobně příliš nekonzumovaly.
Pěstování hrušek se začali více věnovat ve starověkém Řecku. Šlechtění hrušek se věnovali i staří Římané a v té době se tyto stromy poměrně značně rozšířily na evropský kontinent.
Hrušky se pak postupem času staly oblíbeným a dokonce i módním ovocem, které se nejvíce objevovalo v šlechtických sídlech a v klášterech.
Ve 14. století byla v Německu vydána kniha o šlechtění a roubování ovocných stromů s prvním „návodem“ k pěstování hrušek.
V 17.století se šlechtění hrušek věnovali především ve Francii, Belgii a v Anglii. Hrušně už nerostly jen v klášterních a šlechtických zahradách, ale i v zahradách na venkově.
V průběhu 18. a 19. století vzniklo náhodnými mutacemi a křížením, ale i cíleným šlechtěním mnoho nových odrůd, a to opět hlavně ve Francii a v Belgii.
<h2>Současnost</h2>
V současné době se hrušky pěstují po celém světě. Nejvýznamnějším producentem je Čína, která na trh dodává 13 milionů tun hrušek ročně - to je 40 % celosvětové produkce. Další významní producenti jsou Itálie, Španělsko, Francie, Turecko, USA, Argentina, Chille, Japonsko, Jihoafrická republika a Ukrajina.
V České republice se v období mezi světovými válkami pěstovaly vynikající hrušky v Polabí na Litoměřicku a Mělnicku a převážná část se jich vyvážela do Německa. Pak produkce hrušek stagnovala, v současné době je přibližně 1 500 tun ročně.
Cílem šlechtitelů a pěstitelů na celém světě je především dobrá kvalita plodů, vysoký výnos a delší trvanlivost. V posledních letech se zaměřují i na odolnost proti různým chorobám a škůdcům.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Hrušky jsou plodem stromu hrušeň obecná, který dorůstá až do výše 18 metrů. Šlechtěné odrůdy jsou ale již nízké. Plodem hrušně je malvice - dužnatý plod vzniklý zdužnatěním tzv. češule a stěn spodního semeníku, který má uvnitř několik blanitých pouzder se semeny.
Vzhledem k velkému množství odrůd mají hrušky mnoho tvarů, barev, chutí i vůní. Nejčastěji mají kulatý, zvonkovitý nebo lahvovitý tvar. Slupka je zelená až žlutá, ale někdy i červená, některé odrůdy mají typické tečky. Dužnina může být podle zralosti pevná nebo jemná a šťavnatá, a je většinou typicky mírně nakyslá.
<h2>Odrůdy</h2>
V současnosti je známo přibližně 2 500 odrůd hrušek, které se pěstují po celém světě.
Rozlišují se podle období zrání na letní, podzimní a zimní, případně také podle využití na konzumní - stolní, moštové a kuchyňské. Pro trh je důležitá jakost, velikost a samozřejmě cena.
<h3>Nejznámější, nejoblíbenější a nejvíce pěstované odrůdy</h3>
Clappova máslovka ( Clapp´s Favorite )pochází z USA, ale je velmi rozšířená po celém světě. Tato letní konzumní i stolní odrůda má středně velké žlutozelené až žluté plody, které jsou červeně podélně žíhané. Dužina je jemně zrnitá, šťavnatá, sladká, lehce nakyslá a mírně kořenitá. Plody po dosažení konzumní zralosti rychle měknou.
Williamsova je celosvětově velmi známá stolní i kuchyňská odrůda se žlutozelenou barvou, která se s přibývající zralostí zbarvuje dožluta. Plody jsou poměrně velké a šťavnaté, mají výrazné příjemné aroma.
Williamova červená ( Max Red Bartlem ) je červená mutace stolní odrůdy Williams Christ. Má hladkou červenou slupku a sladkou jemno dužinu.
Guoytova máslovka má velké světle zelené až žluté plody s hnědými tečkami. Tyto stolní hrušky jsou sladké a šťavnaté.
Lukasova máslovka patří mezi zimní stolní odrůdy a je velmi trvanlivá. Má zelenou barvu, dužina je středně sladká, šťavnatá s nevýrazným aroma.
Hardyho máslovka je hruška s kulatějším tvarem, Slupka je poměrně tvrdá a má zelenavě žlutou barvu. Dužina je velmi šťavnatá a sladce nakyslá.
Červencová je raná, šťavnatá velmi sladká odrůda stolních hrušek s výbornou chutí. Slupka je světlezelená až žlutá, na sluneční straně červeně žíhaná.
Abate Fetelmá výrazně protáhlý lahvovitý tvar. Barva slupky je nahnědle zelená a podle zralosti se mění až do žluté. Je šťavnatá, má jemné aroma a dlouhou trvanlivost.
Bonne de Longueval jsou středně velké načervenale žluté stolní hrušky s hladkou slupkou, jemnou sladkostí, chutí i vůní.
Conference je velmi chutná a trvanlivá stolní odrůda původem z Francie. Plody jsou světle zelené, šťavnaté a sladké, mají příjemnou vůni.
Précoce de Trévoux je letní odrůda z Francie. Má hladkou žlutočervenou slupku, která bývá i červeně žíhaná. Plody jsou šťavnaté, mírně kořenité a osvěžující.
Clairgeau pochází z Francie. Je to zimní konzumní hruška s většími šťavnatými plody. Má kořenitou chuť a načervenale rzivou barvu.
Moratini jsou hrušky s velmi jemnou sladkou a šťavnatou dužinou. Pochází ze Španělska, kde je jednou z nejvíce oblíbených odrůd.
Limonera má poměrně výrazně kulatější šťavnaté žlutozelené plody s příjemným aroma. Ve Španělsku, odkud pochází, je velmi oblíbenou konzumní hruškou.
Charneuská je podzimní stolní i kuchyňská odrůda, pocházející z Belgie. Slupka má žlutou až mírně načervenalou barvu, dužina je velmi sladká a šťavnatá.
Boscova lahvice se vyznačuje robustními plody se zelenožlutou až žlutou barvou. Pochází z Belgie, je to chutná a šťavnatá podzimní stolní hruška.
Packham Triumf pochází z Austrálie. Tato podzimní odrůda stolních hrušek má velké a zakulacené plody. Slupka je žlutá a hladká, dužina sladká a šťavnatá.
Gelbmöstler je typická moštová odrůda s menšími plody. Pochází ze Švýcarska.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Hrušky jsou velmi zdravé ovoce. Mají velmi vyvážený obsah minerálních látek, stopových prvků a vitamínů.
Plody hrušek mají vysoký obsah sacharidů, ale zároveň málo proteinů a tuků. Ze sacharidů v nich je nejvíce fruktózy, a proto jsou vhodné ovoce i pro diabetiky. V plodech je i malé množství vitamínu C a E, o něco více vitamínů skupiny B a kyselina listová, která má významný vliv na tvorbu krve a také na celkovou duševní pohodu. Z minerálů je v hruškách ve větším množství především draslík, dále hořčík, křemík a železo. Najdeme zde i stopové prvky mědi, manganu a zinku. Všechny tyto látky pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky potravin. Mají i antitoxické účinky, celkově pročišťují organismus, posilují činnost srdce a krevní oběh. Hrušky jsou vhodné při střevních potížích nebo vysokém krevním tlaku, zmírňují potíže při onemocnění ledvin a pomáhají regulovat vodní rovnováhu organismu.
Hrušky obsahují i značné množství vlákniny. Její obsah je téměř stejný jako u jablek, ale na rozdíl od nich je v hruškách více vlákniny nerozpustné, která je bohatá na lignin a má laxativní účinky. Rozpustná vláknina zase pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
Organické kyseliny a taniny v hruškách mají protizánětlivé účinky.
Hrušky neobsahují téměř žádné alergeny.
<h2>Použití hrušek v kuchyni</h2>
Hrušky se konzumují čerstvé, vařené, sušené nebo kandované. Vyrábí se z nich kompoty, džemy, džusy a mošty.
Stolní hrušky se většinou konzumují syrové, některé druhy se ale využívají i pro konzumní zpracování. Dozrálé plody odrůd této skupiny jsou středně velké až velké, šťavnaté, mají lahodnou chuť i vůni.
Hrušky by se měly konzumovat i se slupkou, protože v té je nejvíce prospěšných látek. Místo oloupání slupky je tedy lépe plody důkladně omýt studenou vodou.
Čerstvé hrušky se také výborně hodí k různým cereálním kaším, nákypům, pudinkům nebo k palačinkám. Pro svoji snadnou stravitelnost jsou hrušky vhodné například i před větším tělesným zatížením nebo sportovním výkonem.
Moštové hrušky jsou určené pro výrobu šťávy a moštu. Mají vysoký obsah tříslovin a poměrně malé, k přímé konzumaci ne příliš vhodné plody.
Kuchyňské hrušky mají velmi široké uplatnění. Vyrábějí se z nich kompoty, nakládají se do červeného vína a podávají jako příloha k zvěřinovým masům, používají se na koláče a deserty, na ovocné saláty… Především z odrůdy Williamova se také vyrábí lahodná ovocná pálenka William Christ.
Sušené a kandované plody jsou velkým koncentrovaným zdrojem energie. U uvařených a namletých sušených hrušek se vyrábí hrušková povidla, kterými se plní např. valašské „frgále“.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Do prodeje se plody hrušek, které jsou velmi citlivé na otlačení, dostávají ještě před svojí úplnou zralostí. Odrůdy určené k uskladnění se sklízejí tvrdé a před distribucí se skladují v chladírnách při teplotě 15 až 18, někdy až 21 stupňů Celsia. Pokud se ale proces chlazení přeruší, velmi rychle dozrávají. Měkké plody s hnědými skvrnami jsou už přezrálé a rychle se kazí.
Při nákupu hrušek je nejpodstatnější jejich kvalita. Dobré hrušky jsou pevné, nepoškozené, mají šťavnatou a křehkou dužinu.
Poměrně dobrým údajem při výběru je nejen místo, odkud pocházejí, ale i datum sklizně. Letní odrůdy sklízené v srpnu a v září nejsou vhodné ke skladování. Zimní hrušky sklízené v říjnu až prosinci jsou většinou vhodné ke konzumaci až v lednu a únoru.
Sušené hrušky vybíráme především podle data výroby. Zásadně také nekupujeme zboží, které má porušený obal nebo prošlou dobu konzumace.
<h2>Spotřeba, zrání, skladování</h2>
Hrušky je možné skladovat, ale nevydrží tak dlouho, jako třeba jablka. Pro potřeby trhu se plody sklízí nezralé a skladují se v teplotách 15 až 18 stupňů Celsia. Při přerušení chladícího procesu ale rychle dozrávají.
Hrušky, a to zejména tzv. letní se sklizní v srpnu a září nemají dlouhou trvanlivost a měly by se zkonzumovat nebo jinak využít např. do kompotů, poměrně rychle. Zimní hrušky sklizené v listopadu a prosinci jsou ke konzumaci vhodné nejdříve v lednu nebo únoru.
Zralé hrušky po několika dnech zmoučnatí a snadno podléhají i hnilobným procesům.
<h2>Zajímavosti</h2>
Obsah a složení hodnotných látek jsou podobné jako u jablek, ale hrušky mají dvojnásobné množství vlákniny. Podíl vitamínu C je v plodech hrušky poměrně nízký, stejně jako koncentrace kyselin. Díky tomu ale mají hrušky jemnější chuť a jsou ideálním ovocem při různých dietách..
100 g hrušek má přibližně 51 kJ a 213 kcal.
Syrové hrušky je při přímé konzumaci potřeba třeba dobře rozžvýkat, a to především ty, které jsou tvrdé a mají zrnitou strukturu..Vařené hrušky jsou snáze stravitelné, ale vařením se zničí většina jejich vitaminů, zatímco cukry a minerály zůstávají nedotčené.
Zralé a měkké hrušky jsou lehce stravitelné. Je prokázáno, že již maximálně po 90 minutách od konzumace se hruška dostane do tlustého střeva.
<h2>Léčivé účinky</h2>
Hrušky
- čistí střeva a odstraňují zácpu
- podporují trávení a odvodňují
- jsou účinné při dietách
- podporují imunitní systém
- posilují krvetvorbu a zpevňují cévy
- snižují krevní tlak
- pomáhají při potížích močového ústrojí
- snižují horečku a pomáhají proti kašli
- působí pozitivně na psychiku
Plody hrušky můžou mít nežádoucí účinky v podobě nadýmání nebo průjmu, pokud jich zkonzumujeme velké množství. Při konzumace nezralých nebo tvrdých plodů se můžou objevit žaludeční potíže, protože takové plody jsou těžce stravitelné.

1848061c21f699f13860d84e109790d5e8a27847.jpg

Hruška

HRUŠKA je plod stromu hrušeň obecná - latinsky Pyrus communis, anglicky pear, francouzsky poire nebo německy Birne- patří k nejstarším druhům ovoce...

Kompot hruškový

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka