MERUŇKA - latinsky Prunus armeniaca, anglicky apricot, francouzsky abricot, španělsky albaricoque, německy Aprikose - je plod stromu z rozsáhlé botanické skupiny slivoň - Prumus, do které patří například také broskve, švestky nebo třešně..
<h3>Chutné, voňavé, zdravé…</h3>
Meruňky patří mezi nejzdravější ovoce, které si v dřívějších dobách mohli dopřát jen bohatí. Dlouhodobým pěstěním se podařilo výrazně posílit jejich odolnost, a tak se dnes pěstují na celém světě nejen ve velkých komerčních sadech, ale i v soukromých zahradách. 
<h2>Původ a historie</h2>
Meruňky lidé znali už ve starověku. Potvrzují to různé archeologické nálezy, například při vykopávkách v údolí Fergana byly fosilie meruněk objeveny ve vrstvách z období 5 tisíc let před naším letopočtem.
Meruňky pochází s největší pravděpodobností ze subtropických a tropických oblastí střední a jihovýchodní Asie, především ze severní Číny, kde se pěstovaly již kolem roku 4 000 před naším letopočtem. Z Číny se meruňky postupně dostávaly přes střední a přední Asii až do Evropy.
Evropané meruňky dlouho považovali za odrůdu broskví. Teprve v 16. století byly uznány jako samostatný druh ovoce a v 17. století se začaly pěstovat i v méně teplých evropských oblastech.
Do českých zemí se meruňky dostaly z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy.
<h2>Současnost</h2>
Meruňky mají vynikající chuťové vlastnosti, ale v komerčním ovocnářství z hlediska množství prodeje nemají žádný velký význam. Příčinou jsou jejich poměrně velké nároky na podnebí a náchylnost k různým chorobám. Této původně stepní rostlině se nejlépe daří v teplých oblastech se suchými léty, mnoho deště a vlhkosti podporuje vznik plísňových a virových onemocnění, které úrodu znehodnocují. Meruňky také brzy rozkvétají a jsou tak ohrožené jarními mrazíky.
Vhodné klimatické podmínky pro pěstování meruněk v Evropě najdeme hlavně na pobřeží Středozemního moře. Nejdůležitějšími producenty jsou Turecko a Francie. Další významné evropské pěstitelské oblasti se nacházejí ve Španělsku, Rumunsku, Maďarsku, Švýcarsku a Rakousku, některé velmi odolné odrůdy se pěstují dokonce i v Norsku.
Celosvětově je důležitá i produkce meruněk z Maroka, Pákistánu, Íránu, Ukrajiny, Číny, USA, Jihoafrické republiky, Austrálie, Chille a také z Ruska.
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku produkce meruněk v posledních letech poklesla. Nejvýznamnější oblast pěstování je na Moravě a v Čechách okolo Litoměřic.
Na trhu se meruňky objevují již od května, a pocházejí především z Maroka a Španělska, v zimním období mají původ v Jihoafrické republice. Tyto plody ale nemají tak dobré chuťové vlastnosti jako meruňky ze sklizně v období červenec a srpen.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Plody meruněk jsou kulaté nebo mírně oválné až vejčité a mají velikost od 4 do 8 centimetrů. Typickým znakem je šev, který probíhá od stopky až k protilehlému vrcholku a dělí plod na dvě poloviny.
Jednotlivé odrůdy se liší nejen velikostí a tvarem, ale i strukturou slupky, která může být drsnější, sametově hladká a také zcela hladká. Je většinou meruňkově oranžová, v některých případech žlutá nebo žlutooranžová.
Dužina má bělavou, žlutou nebo sytě žlutooranžovou barvu, u zralých plodů se poměrně snadno odděluje od pecky a je šťavnatá.
<h2>Odrůdy</h2>
Meruňky mají mnoho různých odrůd, ale jen poměrně málo z nich je vhodných pro komerční pěstování. Šlechtěním se podařilo postupně získat i odrůdy, které jsou odolnější nepříznivým klimatickým vlivům a můžou růst a plodit i v chladnějším podnebí, ale jejich plody nejsou tak chutné, šťavnaté a voňavé jako plody z teplých oblastí.
Nejznámější celosvětově pěstované odrůdy
Bergeron nemá tak šťavnaté plody jako většina ostatních odrůd, jsou ale typicky výrazně meruňkově aromatické. Chuť je příjemně nakyslá, dužina se snadno odděluje od pecky. Má původ ve Francii a je poloraná. Pěstuje se poměrně často i v České republice.
 Polonais ( Orange de provence )je stará odrůda původem z Francie. Plody jsou velmi aromatické, mají matnou žlutou barvu a příjemně nakyslou chuť. Dužina ale poměrně rychle moučnatí.
Bebeco ( Bebekou ) se nejvíce pěstuje v Řecku. Tato poloraná odrůda s příjemným aroma a typickou oranžovou barvou slupky má zářivě oranžovožlutou šťavnatou dužinu.
Bulida pochází ze Španělska a je to velmi raná odrůda. Má velké žluté plody s mírně oranžovým zbarvením, žlutou pevnější dužinu jemné chuti a velmi intenzivní vůni.
Reale je odrůda meruněk se středně velkými plody, která se nejvíce pěstuje v Itálii. Plody jsou oranžovožluté, velká pecka se snadno odděluje od šťavnaté, chutné a voňavé dužiny.
Jumbo cot je ve Francii nově vyšlechtěná odrůda s většími typicky oranžovožlutými plody příjemné chuti. Dužina je žlutá a šťavnatá, aromatická, pecka se od ní snadno odděluje.
Odrůdy pěstované v České republice
Mimo odrůdy Bergeron se u nás pěstuje ještě několik dalších vyšlechtěných odrůd, které jsou poměrně odolné především proti nestabilním klimatickým podmínkám a snáší i nižší teploty. Všechny mají chutné a šťavnatější plody.
Velkopavlovická se v Čechách a na Moravě pěstuje nejčastěji. Tato raná odrůda má velké oranžové kulovitě oválné plody s pevnou, aromatickou, sytě oranžovou, sladkou a jemně nakyslou dužinou, od které se pecka se snadno odděluje.
Maďarská je velmi raná odrůda s velkými tmavě oranžovými plody kulovitého tvaru. V prvních dnech po zralosti je nakyslá, pak se chuť mění v sladce nakyslou. Dužina je pevná, středně šťavnatá a oranžová, dobře se odděluje od pecky.
Karola má středně velké kulovitě oválné oranžové plody. Dužina je šťavnatá, pevná, velmi chutná a nevláknitá, žlutooranžové barvy, snadno oddělitelná od pecky. Odrůda je raná, značně odolná i proti chladnějšímu počasí, výnosy jsou poměrně velké.
Goldrich patří mezi středně rané odrůdy. Oválné plody s tmavě oranžovou barvou jsou větší, dužina je oranžová, pevná, poměrně šťavnatá a aromatická, dobře se od ní odděluje pecka. Má příjemnou nakyslou chuť, která se zráním mění v navinule sladkou.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Meruňky jsou velmi chutné a příjemně aromatické, navíc ještě obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek, které mají velmi pozitivní vliv na lidské zdraví.
Plody meruněk obsahují v poměrně značném množství vitamín C, provitamín A, vitamíny B3, B5 a B9 , kyselina listová a betakaroten. Z minerálních látek v nich najdeme v hlavně draslík, hořčík a železo, dále ještě vápník, fosfor, křemík, mangan a měď.
Vitamín C je velmi důležitý antioxidant, který má společně s vitamíny skupiny B významný vliv na imunitu a obranyschopnost organismu, posilování krevního oběhu a správnou funkci metabolismu. Betakaroten váže škodlivé látky, posiluje imunitu a má celkově omlazovací efekt.
Draslík a hořčík mají také mnoho pozitivních účinků na nervový systém a odolnost vůči stresu, činnost sdrce nebo správnou funkci a regeneraci svalů. V lidském těle pomáhají neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Fosfor podobně jako hořčík stimuluje činnost mozku a zlepšuje paměť. Meruňky jsou velmi vhodné pro těhotné ženy, protože obsahují měď, která je pro ženy v tomto období velmi důležitá.
Pro člověka jsou samozřejmě důležité i ostatní látky, které plody meruněk obsahují. Jejich přítomnost a vzájemná kombinace například regulují vysoký krevní tlak, pomáhají při léčení onemocnění srdce, ledvin nebo jater. Posilují také vlasy, pokožku a nehty a celkově zpomalují proces stárnutí.
Meruňky mají kladné účinky i na sliznici plic, a proto by je měli konzumovat kuřáci.
Léčivé účinky mají i meruňková jádra, která obsahují bílkoviny, oleje, vitamíny řady B a železo. 
Sušené meruňky jsou vhodné především pro osoby s chorobami srdce, protože draslík, který je pro srdeční sval a jeho správnou funkci velmi důležitý se v nich nachází v opravdu velkém koncentrovaném množství. Sušené plody jsou také bohaté na magnézium, které má pozitivní vliv na činnost nervového systému a pomáhá předcházet nespavosti, způsobené psychickým napětím a stresem.
<h2>Použití meruňek v gastronomii </h2>
Meruňky se konzumují nejvíce syrové, nejchutnější jsou samozřejmě čerstvé.
Velmi dobře se hodí k přípravě dezertů a koláčů, využívají se při přípravě sladkých i pikantnějších jídel.
Zpracovávají se také na kompoty, marmelády, džemy a šťávy. Především marmelády a džemy jsou velmi oblíbené pro jejich jemnou sladkokyselou chuť a příjemnou vůni.
Z meruněk se vyrábí i lihoviny - likéry, pálenky nebo brandy.
Z meruňkových jader se lisuje olej, který se využívá v kuchyni, ale i v kosmetickém průmyslu především při výrobě různých krémů.
Meruňky se také suší a zmrazují. Sušené plody si zachovávají v koncentrované podobě většinu zdraví prospěšných látek. Mražené nejsou po rozmrazení už tak chutné ani zdravé a nehodí se pro přímou konzumaci.
<h3>Loupání meruněk</h3>
Pokud chceme meruňky oloupat, ponoříme je na krátkou dobu do vařící vody a slupku pak snadno stáhneme malým ostrým nožem.
<h3>Kompoty</h3>
Meruňky neztrácejí svoji typickou chuť ani aroma při zpracování do kompotů, které je velmi jednoduché.
Velké plody rozpůlíme a zbavíme pecek, malé je možné kompotovat celé. Používáme zralé a sladké plody, které je samozřejmě před kompotováním nutné důkladně umýt.
<h3>Džemy a marmelády</h3>
Na džemy a marmelády se používají zralé plody, které jsou otlačené nebo mají nějaké jiné povrchové poškození. Meruňky před zpracováním pečlivě omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek.
<h3>Sušení</h3>
Nejvhodnější k sušení jsou zralé a poměrně pevné plody, u kterých se dužina dobře odděluje od pecky. Omyté plody nakrájíme na plátky nebo měsíčky, sušení trvá 8 až 10 dnů.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Na trhu se meruňky objevují již od května, a pocházejí z Maroka a Španělska, v zimním období mají původ v Jihoafrické republice. Nejkvalitnější plody jsou z produkce v červenci a srpnu a také v tomto období je nejlepší meruňky kupovat a konzumovat.
Plody, které jsou k dostání mimo hlavní sezonu pocházejí ze skleníků, případně byly sklizené nezralé a pak dlouho skladované. Nejsou tak chutné, aromatické a ani zdravé jako plody čerstvé v letním sklizňovém období.
Při nákupu meruněk poznáme jejich kvalitu nejen podle barvy a tvrdosti, ale také podle vůně.
Nekupujeme nahnilé, omačkané nebo příliš měkké, ale ani tvrdé a nezralé plody. Polozralé meruňky je možné nechat doma dozrát.
<h2>Spotřeba, zrání, skladování</h2>
Čerstvé zralé meruňky mají značně omezenou trvanlivost a měly by se zkonzumovat nebo zpracovat do 3 až 4 dnů po sklizni v plné zralosti. Na 5 až 10 dnů je lze uložit do chladničky.
Tvrdost plodů je závislá na jejich zralosti. Málo zralé jsou tvrdší, zralé měkčí a také sladší. Nezralé plody je možné nechat dozrát při pokojové teplotě, ale pak už nejsou tak chutné a aromatické.
Pro skladování vybíráme plody, které nejsou nijak poškozené. Při teplotě 0 stupňů Celsia, 90 % vlhkosti vzduchu a dobrém větrání je lze v temnu uchovat až 3 týdny. Plody rozložíme vedle sebe. Při delším skladování ztratí svoji chuť i vůni.
Mírně nazrálé sklizené meruňky, které mají základní barvu a jsou pevné, je možné nechat rozložené dozrávat při teplotě 10 až 15 stupňů Celsia. Během dozrávání je nutné plody kontrolovat a zralé odebírat.
<h2>Pěstování meruněk</h2>
Meruňky je možné v našich klimatických podmínkách pěstovat v oblastech s mírnější zimou, nejlépe v krajích, kde se pěstuje i vinná réva. U nás jsou nejlepší místa na jižní Moravě a na rozhraní středních a severních Čech. Ideální poloha je v nadmořské výšce kolem 250 metrů, průměrné roční teplotě 8,5 stupňů Celsia a ročním úhrnem dešťových srážek 550 mm na metr čtvereční, která jsou chráněna před severními větry. Nejvhodnější jsou černozemní, hnědozemní, hlinité až písčitohlinité půdy. Pro těžší půdy jsou určené generativně množené podnože s bujnějším růstem nebo meruňky na podnoži některých jiných slivoní. Meruňkám velmi škodí jarní mrazíky, na nízké teploty kolem 0 stupňů Celsia jsou citlivé především květy a mladé stromky.
<h2>Zajímavosti</h2>
V 1.století našeho letopočtu se meruňky objevily například i na vysočině Arménie. Velmi sladké a voňavé plody z této oblasti se později dostaly do Říma a tam se jim říkalo „Arménská jablka“.
V roce 1620 Angličané vypravili speciální expedici na pobřeží Maroka, která měla za úkol najít a přivést do Anglie meruňky, které by se mohly na jejím území pěstovat.
Meruňky mají kladné účinky i na sliznici plic, a proto by je měli konzumovat kuřáci.
Z meruněk se vyrábí i různé likéry, pálenky nebo brandy.
Olejnatá jádra meruněk se v průmyslovém i kosmetickém průmyslu využívají jako náhražka mandlí.
<h2>Léčivé účinky </h2>
Meruňky mají vzhledem k svému složení velmi pozitivní vliv na lidské zdraví.
- posilují imunitu a obranyschopnost organismu
- působí proti únavě, zlepšují funkci svalů a regenerují je
- mají kladný účinek na činnost srdce a krevního oběhu
- významně snižují hladinu cholesterolu v krvi
- posilují činnost nervového systému a mozku
- podporují růst buněk a pomáhají při léčbě chudokrevnosti
- podporují růst a posilují vlasy, nehty, pokožku
- působí antistresově, pomáhají při neurózách a nespavosti
- mají kladný vliv na trávicí systém, odbourávají tuky
Při konzumaci většího množství můžou meruňky mít nežádoucí účinky v podobě průjmu
Před konzumací meruněk z dovozu nebo z velkých pěstitelských sadů je nutné plod důkladně umýt, protože slupka většinou obsahuje zdraví škodlivé postřiky, které se používají proti škůdcům a chorobám, ale také kvůli dlouhodobější skladovatelnosti.

5b1f8b95baf18867acec477666dc8c6ba4863a00.jpg

Meruňka 

MERUŇKA - latinsky Prunus armeniaca, anglicky apricot, francouzsky abricot, španělsky albaricoque, německy Aprikose - je plod stromu z rozsáhlé bot...

Meruňky

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka