Hořčici rozli&scaron;ujeme podle původu na francouzskou, anglickou, německou, americkou a jin&eacute;. Může b&yacute;t ostr&aacute;, středně ostr&aacute;, jemněj&scaron;&iacute; nebo sladk&aacute;. Ostr&aacute; hořčice - převl&aacute;daj&iacute; zde hněd&aacute; zrna, chuť je velmi ostr&aacute;. Středně ostr&aacute; hořčice - je vyrobena ze stejn&eacute;ho poměru hněd&yacute;ch a b&iacute;l&yacute;ch hořčičn&yacute;ch semen. Je ostřej&scaron;&iacute; chuti. Jemn&aacute; hořčice - někdy b&yacute;v&aacute; označov&aacute;na jako lahůdkov&aacute;, je velmi roz&scaron;&iacute;řen&yacute;m druhem hořčice. Je vyrobena z b&iacute;l&yacute;ch hořčičn&yacute;ch zrn, jej&iacute; cht je jemně kořenit&aacute;. Sladk&aacute; hořčice - směs b&iacute;l&yacute;ch a hněd&yacute;ch zrn, nahrubo pomlet&yacute;ch a lehce opražen&yacute;ch. Je slazen&aacute; cukrem nebo medem. Hořčice může b&yacute;t jemně sladk&aacute; až p&aacute;livě ostr&aacute; a to podle toho, jak jsou zpracov&aacute;ny př&iacute;sady. Vedle nejroz&scaron;&iacute;řeněj&scaron;&iacute;ch druhů existuj&iacute; je&scaron;tě hořčice s různ&yacute;mi aromatick&yacute;mi či alkoholov&yacute;mi př&iacute;sadami. Nejl&eacute;pe se hořčice hod&iacute; k p&aacute;rkům, lze j&iacute; ochutit tak&eacute; studen&eacute; maso, pečen&eacute; maso, om&aacute;čky, drůbež. Je v&yacute;born&aacute; v sal&aacute;tov&yacute;ch om&aacute;čk&aacute;ch, hod&iacute; se k majon&eacute;ze, dokonce vylep&scaron;uje chuť někter&yacute;ch ryb. Hořčice je k dost&aacute;n&iacute; běžně v supermarketu balen&aacute; v kel&iacute;mc&iacute;ch nebo ve skleničk&aacute;ch. V obchodech s kořen&iacute;m je možn&eacute; koupit speci&aacute;ln&iacute; druhy. Hořčice neobsahuje konzervačn&iacute; l&aacute;tky, přesto ji lze uchov&aacute;vat až jeden rok.
Jedn&aacute; se o kořen&iacute; zn&aacute;m&eacute; už po tis&iacute;ce let, jej&iacute; použit&iacute; je velice rozmanit&eacute;. Ve středověku v&nbsp;Evropě byla hořčice jedn&iacute;m z&nbsp;m&aacute;la kořen&iacute;, kter&eacute; mohli lid&eacute; běžně použ&iacute;vat k&nbsp;ochucen&iacute; pokrmů. V&scaron;echny hořčice jsou jednolet&eacute; rostliny, kter&eacute; kvetou mal&yacute;mi žlut&yacute;mi květy. B&iacute;l&aacute; hořčice dorůst&aacute; do v&yacute;&scaron;ky asi 80cm, čern&aacute; hořčice je vy&scaron;&scaron;&iacute;. Bl&iacute;zk&aacute; př&iacute;buzn&aacute; &ndash; hořčice hněd&aacute; je men&scaron;&iacute;, m&aacute; světlej&scaron;&iacute; květy. &Scaron;e&scaron;ule (plody hořčice) se skl&iacute;z&iacute; dř&iacute;ve, než puknou. Potom se vyrovnaj&iacute; na hromadu, usu&scaron;&iacute; se a vyml&aacute;t&iacute;. Hněd&eacute; hořčičn&eacute; sem&iacute;nko m&aacute; při žv&yacute;k&aacute;n&iacute; nahořklou chuť, později je ostr&eacute; a aromatick&eacute;. B&iacute;l&eacute; hořčičn&eacute; sem&iacute;nko je zpoč&aacute;tku mdle sladk&eacute;, později lehce palčiv&eacute;. Čern&eacute; sem&iacute;nko m&aacute; ostrou, palčivou chuť. Hořčičn&aacute; semena nemaj&iacute; ž&aacute;dnou vůni.
Semena b&iacute;l&eacute; hořčice jsou světl&aacute;, p&iacute;sčitě hněd&aacute; nebo žlut&aacute;. Jsou vět&scaron;&iacute; než čern&aacute;, hněd&aacute; nebo orient&aacute;ln&iacute; semena. Nejsou tak palčiv&aacute;, maj&iacute; skvěl&eacute; konzumačn&iacute; vlastnosti. Orient&aacute;ln&iacute; semena kultivaru brukve s&iacute;tinovit&eacute; (tzv. č&iacute;nsk&eacute; hořčice) se použ&iacute;vaj&iacute; v&nbsp;Japonsku ke kořeněn&iacute; pokrmů. Hněd&aacute; hořčice nahradila hořčici černou, kter&aacute; se dnes pěstuje jen v&nbsp;zem&iacute;ch s&nbsp;převažuj&iacute;c&iacute; zemědělskou produkc&iacute;. Jemně mlet&aacute; hořčičn&aacute; semena se použ&iacute;vaj&iacute; pro př&iacute;pravu stoln&iacute;ch hořčic. Hořčičn&aacute; silice je vysoce koncentrovan&aacute; a ž&iacute;rav&aacute;. B&iacute;l&aacute; semena se přid&aacute;vaj&iacute; do směs&iacute; použ&iacute;van&yacute;ch do l&aacute;ků k&nbsp;nakl&aacute;d&aacute;n&iacute;. Hněd&aacute; semena jsou vyhled&aacute;van&yacute;m kořen&iacute;m v&nbsp;Indii &ndash; často se před přid&aacute;n&iacute;m do pokrmu rozp&aacute;l&iacute; v&nbsp;oleji, č&iacute;mž z&iacute;skaj&iacute; oř&iacute;&scaron;kovou chuť. V&nbsp;lidov&eacute;m l&eacute;čitelstv&iacute; se použ&iacute;vaj&iacute; hořčičn&eacute; placky, kter&eacute; pom&aacute;haj&iacute; při l&eacute;čbě artritidy a revmatismu.
&nbsp;
Čern&aacute; hořčice poch&aacute;z&iacute; z&nbsp;jižn&iacute; Evropy a m&iacute;rn&eacute; oblasti z&aacute;padn&iacute; Asie. Hněd&aacute; hořčice je původem z&nbsp;Indie. B&iacute;l&aacute; hořčice byla naturalizov&aacute;na na mnoha m&iacute;stech Evropy a Severn&iacute; Ameriky, pěstuje se v&nbsp;zem&iacute;ch s&nbsp;m&iacute;rn&yacute;m podneb&iacute;m.
Hořčice se připravuj&iacute; z&nbsp;pr&aacute;&scaron;ku nebo z&nbsp;cel&yacute;ch semen. Ochucuj&iacute; se paprikou, chilli, bylinkami, citrusy, měkk&yacute;mi bobulovit&yacute;mi plody nebo &scaron;ampaňsk&yacute;m.
Anglick&aacute; hořčice &ndash; připravuje se sm&iacute;ch&aacute;n&iacute;m hořčičn&eacute;ho pr&aacute;&scaron;ku s&nbsp;vodou. Nech&aacute;v&aacute; se 10 minut st&aacute;t, aby se chuť mohla rozvinout.
Dijonsk&aacute; hořčice &ndash; jedn&aacute; se o světlou, jemnou hořčici s&nbsp;ryz&iacute; chut&iacute;. Připravuje se z&nbsp;hněd&yacute;ch hořčičn&yacute;ch semen, vody, b&iacute;l&eacute;ho v&iacute;na, soli a kořen&iacute;. Město Dijon v&nbsp;současnosti produkuje asi 80% objemu v&yacute;roby v&nbsp;cel&eacute; Francii, dijonsk&aacute; hořčice ale může b&yacute;t vyr&aacute;běna kdekoliv na světě.
Bordeauxsk&aacute; hořčice &ndash; je jin&yacute;m z&aacute;kladn&iacute;m typem hořčice připravovan&eacute; ve Francii. Je tmav&scaron;&iacute;, m&aacute; sladkou př&iacute;chuť. Zpravidla se ochucuje bylinkami, např. estragonem. Chuť hořčice je m&iacute;rn&aacute;.
Americk&aacute; hořčice &ndash; je z&aacute;kladn&iacute; př&iacute;lohou k&nbsp;p&aacute;rku v&nbsp;rohl&iacute;ku a hamburgeru. Americk&aacute; hořčice je světle žlut&aacute;, jej&iacute; chuť je m&iacute;rn&aacute;, ryz&iacute;. Připravuje se z&nbsp;b&iacute;l&eacute; hořčice.
Německ&aacute; hořčice &ndash; m&aacute; nasl&aacute;dlou chuť, zpravidla je ochucen&aacute; bylinkami a kořen&iacute;m. Pod&aacute;v&aacute; se k&nbsp;uzenin&aacute;m.
Bylinkov&aacute; hořčice &ndash; jedn&aacute; se o francouzskou hořčici, lehce kořeněnou směs&iacute; bylinek. Bylinkov&aacute; hořčice je velmi jemn&aacute;.
Champsac hořčice &ndash; je aromatick&aacute;, tmavě hněd&aacute;, jemn&aacute;, okořeněn&aacute; plody fenyklu.
Beujolais hořčice &ndash; jedn&aacute; se o směs hrubě mlet&yacute;ch hořčičn&yacute;ch semen a červen&eacute;ho v&iacute;na. Beujolais hořčice m&aacute; borůvkovou barvu.
Červen&aacute; hořčice &ndash; připravuje se z&nbsp;cel&yacute;ch hořčičn&yacute;ch semen a chilli. Chuť je palčiv&aacute;, hořčice se proto hod&iacute; k&nbsp;chuťově m&eacute;ně v&yacute;razn&yacute;m pokrmům.
Champagne hořčice &ndash; je jemn&aacute;, bled&aacute; hořčice s&nbsp;př&iacute;davkem &scaron;ampaňsk&eacute;ho. M&aacute; jemnou chuť, pod&aacute;v&aacute; se ke kořeněn&yacute;m pokrmům.
Hořčice z&nbsp;nedrcen&yacute;ch semen &ndash; jedn&aacute; se o anglickou hořčici, kter&aacute; je ostře kořeněn&aacute;. Připravuje se z&nbsp;cel&yacute;ch hořčičn&yacute;ch semen.
Medov&aacute; hořčice &ndash; připravuje se z&nbsp;hrubě mlet&yacute;ch hořčičn&yacute;ch semen, medu, surov&eacute;ho cukru, octa a kořen&iacute;. Chuť medov&eacute; hořčice je sladk&aacute;.

1c1f653f806e53adbeca833fe54aa282adb0580f.jpg

Hořčice

Hořčici rozli&scaron;ujeme podle původu na francouzskou, anglickou, německou, americkou a jin&eacute;. Může b&yacute;t ostr&aacute;, středně ostr&a...

Hořčice Dijonská

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka