HLÁVKOVÁ KAPUSTA - latinsky Brassica oleracea, anglicky Savoy cabbage, francouzsky chou de Milan, německy Wirsing a Savoyer Kohl, italskyverza  - je jedna z nejstarších zemědělských plodin, která je velmi často díky podobnosti zaměňována se zelím.
<h3>Zdravá zimní zelenina </h3>
Hlávková kapusta je košťálová zelenina, která se jako jeden z mála druhů sklízí i v zimě. Je významným zdrojem vitamínů a dalších pro zdraví důležitých látek v době, kdy je čerstvé a zdravé zeleniny poměrně málo. 
<h2>Původ a historie </h2>
Hlávková kapustabyla známá už v dávných dobách, jednoduché druhy kapusty se podle zobrazení na freskách pěstovaly ve starém Egyptě. Zmínky o kapustě jsou i ze středověku, ze 16. století pochází záznamy, ve kterých jsou zmínky o jejích pozitivních účincích na lidský organismus. V 17. století se odrůdy kapusty začínaly podobat současným a v dalším období se kapusta začala šlechtit. Původním odrůdám je nejvíce podobná hlávková kapusta.
<h2>Současnost</h2>
V  současnosti je kapusta především ve střední Evropě nejdůležitější listovou brukvovitou zeleninou po červeném bílém zelí a v Evropě se také nejvíce na celém světě pěstuje a konzumuje.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Hlávku kapusty tvoří spirálově vyrůstající zkadeřené bublinkaté listy s mírnými lalokovitýni okraji. Křehké a chutné listy mají většinou tmavě zelenou barvu, u některých odrůd jsou žlutozelené. Okrasné odrůdy mají listy v barvě od žluté přes červenou až po fialovou. Koš´tál rostliny je vysoký 30 až 70 centimetrů.
Hlávka kapusty raných a poloraných odrůd má váhu 0,3 až 1 kilogram, podzimní a zimní odrůdy váží 1 až 3 kilogramy. Rané odrůdy, které jsou na trhu od května, mají světlejší střed a jsou křehčí chuťově jemnější, stačí jim jen krátká doba tepelné úpravy. Pozdější odrůdy mají listy silnější a tvrdší, chuť je více kapustová.
<h2>Odrůdy hlávkové kapusty</h2>
V současnosti se pěstují rané, polorané, podzimní i zimní odrůdy hlávkové kapusty, nejčastěji ale odrůdy rané a podzimní.
Jarní hlávkové kapusty mají menší hlávky ve tvaru otevřené růžice s velmi křehkými listy, které by se měly vařit jen velmi krátce.
Letní odrůdy hlávkové kapusty jsou větší, mají křehké mírně zkadeřené volné listy.
Podzimní a zimní hlávkové kapusty mají uzavřené větší hlávky s výrazněji zkadeřenými tvrdšími listy.
- Předzvěst – Raná jarní odrůda, vhodná pro výsadku z předpěstované sadby. Sklízí se postupně od druhé poloviny června po 10 až 15 dnech. Rostliny jsou středně vysoké s nízkým košťálem a křehkými listy příjemné chuti sytě zelené nebo žlutozelené barvy. Hlávky mají vejčitý a mírně špičatý tvar, jsou kornoutovitě uzavřené, váží přibližně průměrně 0,7 kilogramu. Hlávky, které se nevyvinou, velmi rychle uvadnou.
Ze 100 metrů čtverečních záhonu se sklidí 300 až 350 kilogramů kapusty.
Odrůda je určená pro rychlou konzumaci, hlávky nejsou vhodné pro skladování.
Vertus je velmi výnosná a odolná odrůda, určená pro podzimní sklizeň. Rostliny mají střední vzrůst, jsou poměrně rozložité. Hlávka je kulovitá a pevná, listy vynikající chuti mají tmavě zelenou barvu s výrazným modrým odstínem. Hlávky váží průměrně přibližně 1,2 kilogramu.
Vegetační doba od výsevu do sklizně je 130 až 150 dní, ze 100 metrů čtverečních záhonu se sklidí 380 až 420 kilogramů kapusty.
Odrůdu je vhodná k přímé konzumaci i skladování - správně uskladněná až do konce ledna, může se i zamrazit.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Kapusta obsahuje ve velkém množství různé vitamíny - C, B1, B2, B3 a B9 – kyselinu listovou, E a také vitamín K, je v ní i mnoho vlákniny. Z minerálních prvků je v kapustě především vápník, hořčík, draslík, fosfor, sodík, selen a železo. Tato kombinace zdraví prospěšných látek a jejich množství má mnoho preventivních i léčebných účinků.
Vitamín C například významně posiluje imunitní systém, vitamín B1 – thiamin – podporuje nervový systém, má velký vliv na soustředění a odolnost proti stresům, draslík pomáhá detoxikaci organismu, vláknina podporuje zažívání… Kapusta celkově podporuje a posiluje imunitní, cévní i nervový systém, má kladný vliv na činnost srdce a trávicí ústrojí. Má také významné preventivní účinky proti rakovině tlustého střeva a dalších vnitřních orgánů. Pomáhá i při léčbě různých druhů ekzémů.
<h2>Využití kapusty v kuchyni</h2>
Kapusta se nedá konzumovat v syrovém stavu, ale v teplé kuchyni se může připravovat a upravovat mnoha způsoby – vařením v horké vodě i šetrněji v páře, dušením, smažením, zapékáním… Mezi nejznámější jídla, připravovaná z kapusty, patří kapustové karbenátky s masem i bez masa, dušená kapusta nebo kapusta dušená s vepřovým masem. Používá se i do polévek a omáček.
Kapusta se také zadělává podobně jako zelí, není ale vhodná k nakládání. Krátce povařená a vychladlá se může přidávat i do zeleninových salátů
<h3>Příprava a vaření kapusty</h3>
Rané odrůdy hlávkové kapusty se rozdělí na čtvrtiny a pak tepelně upravují – nejideálnější je dušení. Pozdní odrůdy jsou větší a tak se rozdělí na několik menších částí, jsou nejlepší na polévky.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Raná čerstvá kapusta je na trhu od května do podzimu, pak jsou k dostání podzimní a zimní odrůdy. Kvalitní kapusta má svěží vzhled a přirozenou barvu, není oschlá.
<h2>Spotřeba a skladování</h2>
Ranou a letní kapustu je možné krátkodobě uskladnit na chladném místě. Podzimní odrůdy se mohou skladovat delší dobu, zimní jsou pro uskladnění nejlepší – v chladném a přiměřeně vlhkém prostředí některé odrůdy vydrží až do konce dubna.
<h2>Pěstování</h2>
Kapusta je velmi odolná a pro pěstování v podstatě nenáročná rostlina. Snáší i teploty – 15° Celsia, většinou se ale pěstuje ve sklenících. Hlávková kapusta roste nejlépe v teplotách od 15 do 20° Celsia. Kapusty potřebují půdy bohaté na živiny a tak je nutné záhony důkladně prohnojit krátce před výsadbou nebo setím. Používá se hnůj nebo kompost. Půda by se také měla vápnit, aby se zabránilo napadení rostlin nádorovou kapustovou, která napadá kořeny a způsobuje nevzhledný tvar i uschnutí rostlin.
Rané odrůdy vyžadují hlinitopísčité půdy na slunci. Vysévá se v březnu nejdříve do skleníku nebo pařeniště a pak se malé sazenice přesazují na konečné stanoviště ve sponu 40 x 40 centimetrů.
Pozdní odrůdy se pěstují v středně těžkých půdách a mohou být i na chladnějších místech. Semena se vysévají přímo na stanoviště ve sponu 30 x 40 centimetrů v květnu.
Pozdní odrůdy mají vyšší úrodu než rané, rané jsou ale křehčí a chutnější.
Sklizeň probíhá podle odrůd v různém období. První rané odrůdy se většinou sklízí od poloviny června, pozdní zimní odrůdy od poloviny října až do konce listopadu.
Na zimu se kapusta přikrývá chvojím, aby se ochránila před případnými silnými mrazy a především před ptactvem.
Úroda hlávkové kapusty je u raných odrůd 20 až 25 tun z hektaru, u pozdních 30 až 40 tun z hektaru.
<h2>Zajímavosti</h2>
Okrasné odrůdy hlávkové kapusty se vysévají v červnu a červenci, v zimě má efektně zbarvené velké listy. Barva je závislá na zimě – čím nižší jsou teploty, tím intenzivnější je barva listů, která může být bílá, lososová, modrofialová, karmínová i okrová. Okrasnou kapustu je možné pěstovat i v květináčích na okenním parapetu.
<h2>Léčivé účinky</h2>
Kapusta má vzhledem k množství a kombinaci zdraví prospěšných látek preventivní i léčebné účinky na lidský organismus.
Hlávková kapusta především
- významně posiluje imunitu
- má kladný vliv na cévy a srdce
- pozitivně působí na nervový systém
- aktivuje činnost trávicího ústrojí
- působí preventivně proti rakovině tlustého střeva
- brání vzniku nádorů na vnitřních orgánech
- pomáhá i při léčbě různých druhů ekzémů
Konzumace hlávkové kapusty v přiměřeném množství nemá na lidský organismus žádné nežádoucí účinky. Kapusta by se v žádném případě nikdy neměla konzumovat čerstvá.

813a9e40b0c97fd33314bb8ff0fa7d63cadc010c.jpg

Hlávková kapusta

HLÁVKOVÁ KAPUSTA - latinsky Brassica oleracea, anglicky Savoy cabbage, francouzsky chou de Milan, německy Wirsing a Savoyer Kohl, italskyverza  -  ...

Kapusta hlávková

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka