KEDLUBEN- kedlubna, odborně brukev zelná kedluben - latinsky Brassica oleracea invar acephala var. gongylodes.anglicky kohlrabi nebo turnip cabbage, francouzsky chou-rave a také colrave, německy Kohlrabi, italsky cavolo rapa - je jedním z nejvíce rozšířených druhů košťálové zeleniny.
<h3>Oblíbená zdravá zelenina</h3>
Kedlubna v současné podobě je vyšlechtěnou formou brukve zelné. Patří mezi oblíbené druhy košťálové zeleniny, která je k dostání téměř po celý rok. 
<h2>Původ a historie</h2>
Kedlubna se v její původní formě ve volné přírodě nevyskytuje a její původ je v podstatě neznámý. S největší pravděpodobností pochází z oblastí okolo Středozemního moře, podle jiných verzí z Tibetu v Číně. S určitostí je ale možné konstatovat, že kedlubny byly velmi oblíbené ve starém Římě, odkud se později dostaly do Evropy.
<h2>Současnost</h2>
V současné době jsou kedlubny značně rozšířené především ve střední a v západní Evropě. Nejvíce se pěstují a také konzumují v Německu, v České republice je roční spotřeba na jednoho obyvatele 2,5 až 3 kilogramy.
V poněkud odlišném vzhledu, ale s téměř podobnou chutí a konzistencí, se kedlubna pěstuje ještě na severu indického kontinentu a také v Japonsku.
Nejvíce se konzumují syrové, vařené i smažené lehce stravitelné hlízy, ale také vařené listy, které obsahují mnohem více vitamínů i vápníku.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Kedluben je rostlina, která z botanického zařazení patří k brukvím – zelí, v gastronomii se ale považuje za bulvovou nebo kořenovou zeleninu. Bulvy se nevytvářejí z květenství ani z listů, ale jsou částí stonku, která roste nad zemí. Bulvy jsou většinou kulovité nebo elipsovité, mírně zploštělé. Mohou dorůst až do průměru 20 centimetrů, jejich barva je podle obsahu antokyanu bílá, šedozelená, zelená, žluto fialová, načervenalá až tmavě fialová.
Rostliny jsou dvouleté a dosahují výšky 20 až 50 centimetrů. V prvním roce vyroste typická nadzemní stonková bulva, velká 10 až 15 centimetrů, která má velmi podobnou barvu s listy. Dlouhé řapíkaté listy vyrůstají pouze z hlízy a mají různě tvarované čepele – mohou být podlouhlé, elipsovité i okrouhlé. Listy jsou po svém obvodu vroubkované a zkadeřené, dvakrát delší než řapíky. Dužina uvnitř hlízy je bílá a šťavnatá. V druhém roce vyrůstá především stonek – košťál, který má na vrcholu květenství, v kterém vývojem vzniknou černá kulovitá semena.
Kedlubny mají při delším poklesu teplot k bodu mrazu ve stádiu vývoje tří pravých lístků tendenci k přechodu z dvouleté na jednoletou rostlinu. V takovém případě se nevytvoří hlíza – bulva a rostlina roste do květu.
V současné době jsou už některé šlechtěné odrůdy, které jsou jednoleté a z rané jarní výsadby je možná podzimní sklizeň.
<h2>Druhy a odrůdy kedlubnu</h2>
Důležité vlastnosti kedluben jsou rychlost růstu, nedřevnatění a nepraskání hlíz, nevybíhání do květu a také odolnost proti chorobám a škůdcům – a z těchto důvodů se kedlubny poměrně intenzivně šlechtí.
Kedlubny se dělí na rané a pozdní, v obou skupinách ještě na bílé a modré odrůdy
Modré odrůdy jsou většinou ranější a více odolné proti popraskání.
Bílé odrůdy jsou převážně pozdní, mají větší bulvy a mírně nasládlou chuť.
<h3>Rané odrůdy - nejčastěji pěstované:</h3>
Luna má velmi jemnou a chutnou dužinu. Zelené bulvy jsou pevné, nedřevnatí ani nepraskají. Odrůda je velmi náročná na dostatek vláhy, vyžaduje slunné stanoviště. Pěstuje se z předpěstované sadby.
Cabbage Vegetables je hybridní odrůda, kterou je možné tzv. rychlit všemi možnými způsoby. Šťavnaté chutné bulvy mají kulovitý tvar a zelenou barvu, nedřevnatí ani nepřerůstají.
Kartágo F1 je bílý vyšlechtěný kedluben a velmi jemnou a chutnou duživou, která nedřevnatí ani nepřerůstá. Je velmi vhodný i pro velmi rané pěstování a k rychlení, z letních výsevů je možná i podzimní sklizeň.
Korfu 1 a Moravia jsou šlechtěné odolné rané odrůdy bílé barvy s jemnou dužinou. Bulvy nedřevnatí ani nepřerůstají.
Blankyt je modrá odrůda s menším množstvím listů, velmi odolná proti dřevnatění. Může se pěstovat během celého vegetačního období.
<h3>Hybridní odrůdy pro rané, polorané i pozdní pěstování</h3>
Troja F1 má velké bulvy kulaté ploché bulvy s jemnou dužinou, které nedřevnatí. Je vhodná pro jarní i letní výsev, potřebuje dostatek vláhy a mírný stín.
Ballot F1 patří mezi hybridní odrůdy pro jarní i podzimní pěstování. Bulvy nepraskají ani nedřevnatí. Potřebuje těžší půdy, bohaté na živiny a dostatek vláhy.
<h3>Pozdní nejvíce pěstované odrůdy:</h3>
Gigant je pozdní českou vyšlechtěnou odrůdou. Bulvy zelené barvy dorůstají do váhy 3 až 4 kilogramů, nepraskají ani nedřevnatí. Jemná šťavnatá dužina je bílá a má příjemnou sladkou chuť. Odrůda je vhodná jak pro přímou rychlou konzumaci, tak pro dlouhodobější uskladnění, při kterém si zachová chuť, konzistenci i vzhled.
Violeta patří mezi odrůdy s dobrou skladovatelností. Rostliny jsou poměrně bujné, bulvy modré barvy dorůstají až do váhy 600 gramů a nepraskají. Dužina je chutná, šťavnatá a jemná.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Kedlubny jsou významným zdrojem různých vitamínů a dalších látek, důležitých pro organismus člověka. Nejčastěji se konzumují lehce stravitelné bulvy – hlízy, a to syrové, vařené nebo dušené. Do salátů se mohou přidávat i syrové listy mladých rostlin, které se ale také vaří. Listy mají obsah vitamínu C a vápníku než bulvy.
Kedlubny obsahují v poměrně značném množství vitamíny skupiny B, vitamín C a E. Je v nich i poměrně mnoho minerálních látek – především vápník, draslík, mangan, selen, železo a zinek, a také kyselina listová, nikotinová a pantotenová, bulvy obsahují látku biotin.. Velké je i množství vlákniny.
Nejvíce zdraví prospěšných látek – vápníku, karotenu a vitamínu C - není v bulvách, ale v listech mladých rostlin, které se samozřejmě mohou konzumovat syrové i vařené.
Kedlubny jsou i velmi nízkokalorické a jsou vynikající složkou stravy při redukčních dietách.
Konzumace kedluben podporuje mimo jiné tvorbu žluče a příznivě podporuje zažívání, mají pozitivní vliv na správnou funkci jater a ledvin. Rozpustná forma vlákniny v kedlubnách snižuje hladinu cholesterolu v krvi, nerozpustná forma zvyšuje průchodnost střev a pomáhá například při zácpě. Biotin působí příznivě na pokožku a vlasy. Kedlubny mají podle posledních zjištění preventivní účinky proti rakovině tlustého střeva.
V bulvách je poměrně velké množství éterických olejů a tak by je neměli konzumovat lidé se zánětem žaludeční sliznice nebo vředovým onemocněním.
<h2>Využití kedlubny v kuchyni</h2>
Z kedlubny se konzumuje především čerstvá a syrová dužina, je možné ji přidávat i do zeleninových salátů. Je ji ale možné také tepelně upravovat – může se vařit, zapékat, smažit obalená v trojobalu…Velmi oblíbené jsou i dušené kedlubny. Chuť kedlubny není příliš výrazná a tak se většinou upravuje kořením, česnekem nebo bylinkami.  
Konzumují se i listy mladých jarních odrůd, které obsahují mnohem více vitamínu C a karotenu než bulvy. Listy se mohou konzumovat čerstvé a syrové například v zeleninových salátech, nebo krátce vařené – nejlépe v páře.
<h3>Příprava kedlubny před použitím</h3>
Listy mladých jarních odrůd kedlubny se jen omyjí pod studenou vodou.
Bulvy se po umytí ostrým nožem většinou zbaví slupky, u některých šlechtěných odrůd je ale slupka křehká a může se bez problémů konzumovat.
<h2>Sklizeň spotřeba a skladování</h2>
Bulvy raných odrůd se sklízí průběžně, sklizeň trvá 2 až 4 týdny. Listy z rané sklizně se sklízí z mladých rostlin. Pokud se bulvy sklízí i s listy, musí se bulvy velmi rychle ochladit, aby se zabránilo brzkému zvadnutí listů. Rané odrůdy se sklízí většinou pro přímou rychlou konzumaci, dlouhé skladování raným odrůdám nesvědčí.
Pozdní sklizeň se většinou provádí pro uskladnění, listy se z bulvy odstraňují. Sklizené kedlubny se skladují ideálně v teplotě 0 až 1° Celsia v 90% vlhkosti vzduchu.
<h2>Pěstování</h2>
Kedlubny se většinou pěstují z předpěstované sadby. Současné šlechtěné odrůdy jsou vhodné k rychlení ve skleníku, některé rané, polorané i pozdní odrůdy jsou vyšlechtěné i pro pěstování přímo na záhoně. Ideální je pěstovat zároveň modré i bílé kedlubny, rané a pozdní, nebo polorané a pozdní.
Kedlubny potřebují nejlépe hlinitopísčité půdy s dostatkem živin a vláhy. Vzhledem k rychlému růstu a slabému kořenovému systému při nedostatku vláhy mohou bulvy dřevnatět a praskat. Při předpěstování se semena vysévají 6 až 12 týdnů před výsadbou na záhon.
Odrůdy k rychlení mají vegetační dobu 60 až 80 dní, rané 70 až 100 dnů, letní 100 až 140 dní a pozdní až 130 až 170 dnů.
<h3>Výběr odrůdy </h3>
Rané odrůdy mají vegetační dobu 80 až 100 dní, při předpěstování se semena vysévají v únoru. Nejdřívější sklizeň poskytují bílé odrůdy Libochovická, Moravia a Omnia, vysazují se do sponu 25 x 25 centimetrů v polovině dubna. Bílé rané odrůdy špatně snáší vyšší teploty na začátku léta a pro sklizeň v tomto ročním období jsou vhodnější modré rané odrůdy Azur nebo Modran, které se vysazují o 14 dní později než rané bílé. Jejich vegetační doba je 90 dní.
Letní odrůdy se vysévají v březnu a dubnu, jejich vegetační doba je 100 až 140 dní. Nejvhodnější odrůdou je Kozmanova modrá s vegetační dobou 110 dní, která se vysazuje do sponu 25 x 25 centimetrů v první polovině května. Může se pěstovat i výsevu přímo na stanoviště.
Pozdní odrůdy se vysévají na konci dubna a začátku května, jejich vegetační doba je 130 až 170 dní. Pro podzimní sklizeň je možné použít i rané odrůdy, musí se ale vysadit nejpozději do poloviny srpna. Odrůdy pro podzimní sklizeň se sází do sponu 40 x 30 centimetrů. Nejvhodnější je Gigant, který má dobře skladovatelné velké bulvy. Vegetační doba této odrůdy je 130 dní, vzhledem k velikosti se vysazuje do sponu 50 x 50 centimetru již v květnu. Odrůda je i velmi odolná, snáší teploty až – 12° Celsia.
<h3>Místo pro pěstování kedlubny</h3>
Kedlubny potřebují středně těžké hlinitopísčité půdy s dostatkem živin. Místo by mělo být chráněné a dostatečně vlhké, je nutno dbát na pravidelnou a dostatečnou zálivku a také přihnojování.
<h3>Výsadba a pěstování</h3>
Vysazují se jen silné mladé rostliny. Pokud mají tři nebo čtyři pravé lístky, nesmí se rostliny zasadit příliš hluboko, protože pak by se nevytvořily hlízy.
Sazenice musí růst poměrně rychle – to je možné zajistit pouze půdou s dostatečným množstvím živin, pravidelnou zálivkou, okopáváním a odplevelováním. Pokud půda vyschne, bulvy většinou zdřevnatí a po další zálivce mohou popraskat.
<h2>Zajímavosti</h2>
Zimní odrůda Gigant byla vyšlechtěna v roce 1978 v Československu a má největší bulvy ze všech odrůd. V současné době patří mezi nejvíce pěstované v domácím pěstování nejen v České republice a na Slovensku, ale i v mnoha dalších zemích Evropy.
Kedlubny mají minimální množství kalorií a jsou vynikající složkou stravy při redukční dietě.
Mimo dužiny bulvy je možné konzumovat i lístky mladých rostlin raných odrůd, které obsahují velké množství vitamínu C, vápníku a karotenu. Listy se konzumují čerstvé například jako součást zeleninového salátu, nebo krátce vařené – nejlépe v páře.
<h2>Léčivé účinky</h2>
Kedlubna je zelenina s velmi příznivými účinky na lidský organismus.
Konzumace kedlubny
- aktivuje a příznivě ovlivňuje trávení
- má pozitivní vliv na správnou funkci jater a ledvin
- snižuje hladinu cholesterolu v krvi
- zvyšuje průchodnost střev a pomáhá při zácpě
- zlepšuje vzhled pokožky a kvalitu vlasů
Kedlubny mají podle posledních zjištění preventivní účinky proti rakovině tlustého střeva.
Při konzumaci kedlubny v přiměřeném množství nebyly prokázány nežádoucí účinky na organismus člověka.  Bulvy kedlubny by ale neměli konzumovat lidé se zánětem žaludeční sliznice nebo vředovým onemocněním, protože v bulvách je poměrně velké množství éterických olejů.

409300e1e7d9eff3d5c8f0300966aeaaf41ed03e.jpg

Kedlubna

KEDLUBEN- kedlubna, odborně brukev zelná kedluben - latinsky Brassica oleracea invar acephala var. gongylodes.anglicky kohlrabi nebo turnip cabbage...

Kedlubna

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka