OKURKA SETÁ POLNÍ - latinsky Cucumerario, anglicky gherkin, francouzsky cornichon, německy Einlegegurke neboitalsky cetriolino - se pěstuje především ve venkovním prostředí jako okurka nakládačka.
<h3>Osvěžující křupavá zelenina</h3>
Okurka polní se konzumuje neloupaná a syrová, některé odrůdy se mohou upravovat tepelně například dušením. Menší odrůdy – tzv. nakládačky – se nakládají do různých nálevů a zavařují. 
<h2>Původ a historie</h2>
Okurka má původ pravděpodobně ve vlhkých a teplých oblastech severní Indie a Číny, kde ji pěstují již minimálně 3000 let. V Evropě ji jako první pěstovali a využívali ve starověkém Římě, ve střední a severní Evropě se objevuje až ve středověku. První skleníkové odrůdy se začaly pěstovat až koncem 19. století v Anglii.
<h2>Současnost</h2>
V současnosti se různé druhy a odrůdy okurek pěstují na celém světě a v celosvětové produkci zeleniny jsou na čtvrtém místě za rajčaty, zelím a cibulí. Okurky se nejvíce pěstují v Číně, která je i největším světovým vývozcem.
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se okurky pěstují v několika oblastech, nejvíce tradiční je Znojemsko. Okurky jsou ale i ve většině soukromých zahrad a skleníků.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Okurka setá má dva základní typy – okurku salátovou a okurku polní.
Plody okurky polní mají větší průměr a jsou kratší než plody okurky salátové. Slupka okurky polní je silnější, některé odrůdy jsou hladké, ale většina je pokrytá malými hrbolky. Podle povrchu slupky se okurka polní rozděluje na dva základní druhy – hruboostné a jemnoostné, známé i jako hustoostné. Odrůdy s menšími plody, které dorůstají do délky okolo 10 centimetrů, jsou známé jako nakládačky. Větší plody s délkou kolem 15 centimetrů se používají k tepelným úpravám nebo k mléčnému kvašení na tzv. rychlokvašky.
Chuť okurek je poměrně nevýrazná, aroma je typické, barva slupky v různých odstínech zelené. Uvnitř dužiny, která je u většiny odrůd velmi šťavnatá a vodnatá, má okurka velké množství semínek. Starší typy odrůd v průběhu vegetace ukládají do plodů látku alkaloid bryonin, která způsobuje nahořklost plodů. Novější vyšlechtěné odrůdy mají tvorbu této látky geneticky potlačenou.
Rostlina je popínavá, dorůstá do výšky až 2 metry. Střídavě rostoucí listy jsou hluboce vykrojené. Na lodyze vždy z jednoho pupene vyroste jeden list, úponek, květ a další pupen.
<h3>Druhy a odrůdy okurky seté salátové</h3>
Okurka setá polní a nakládačka se pěstuje především ve venkovním prostředí. Rozdělují se na dva základní druhy – hruboostné a jemnoostné, kterýé se také nazývají hustoostné. Pro domácí pěstování jsou nejvýhodnější odrůdy, které nevyžadují řez nebo speciální opory.
Hruboostné odrůdy jsou více odolné a mohou se pěstovat i v horších klimatických podmínkách, snáší i přechodný nedostatek vláhy. Dobře snáší poklesy teploty v období sklizně a změny teploty se neprojevují ani na sklizni. Nejčastěji pěstované hruboostné odrůdy jsou Regina F1, Viola F1 a nehořké nakládačky Lada F1 a Jitka F1.
Jemnoostné – hustoostné - odrůdy jsou méně odolné, změny počasí špatně snáší a při poklesu teplot nebo nedostatku vláhy mohou přestat plodit.Nejčastěji se pěstují nehořké odrůdy Fatima F1, Bohdana F1 a Milena F1, poměrně značně odolná je Karolina F1.
<h3>Nejznámější odrůdy okurky seté – polní a nakládačky</h3>
Okurky polní a nakládačky se nejčastěji pěstují ve venkovním prostředí. Výběr odrůdy musí odpovídat především klimatickým podmínkám.
Admira F1 je poměrně značně odolná odrůda jak proti výkyvům počasí, tak proti plísním i houbovým chorobám. Plody jsou pravidelné a nedeformované.
Bára F1 má přibližně stejně velké plody. Odrůda je raná a odolná proti houbovým chorobám.
Blanka F1 snáší i horší klimatické podmínky. Je velmi výnosná a odolná proti plísním a dalších chorobám i škůdcům.
Bohemia F1 je raná odrůda nakládačky velmi odolná proti plísním. . Plody nehořknou a dorůstají do přibližně stejné velikosti.
Charlote F1 patří mezi hustoostné odrůdy. Je odolná proti výkyvům počasí, má velkou výnosnost a rostliny se mohou sázet poměrně blízko sebe.
Harriet F1 je nenáročná odrůda s přibližně stejně velkými plody, které nehořknou.
Ornello F1 patří mezi velmi výnosné polorané odrůdy. Plody nepřerůstají a nedeformují se.
White Wonder je vyšlechtěná odrůda s bílými plody. Rostliny jsou málo odolné jak proti nepřízni počasí, tak i proti škůdcům, plísním a chorobám
Iwonna F1 má plody větší velikosti, které jsou velmi vhodné pro mléčné kvašení a výrobu tzv. rychlokvašek
Okurka polní k dušení je speciální odrůda, určená především k tepelné úpravě. Dužina je pevná, obsahuje mnohem méně vody než většina odrůd a je vhodná k dušení a vaření.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Okurky obsahují pro lidské zdraví prospěšné látky i vitamíny. Okurky jsou nízkokalorické, dužina obsahuje minimálně 95 % vody, 2,5 % zdravých cukrů a minerálů, vitamíny C, B1 a B2 i bílkoviny.
Ze 100 gramů okurky lidské tělo získá až 8 miligramů vitamínu C. Z minerálních látek je důležitý především obsah draslíku. Podle odborníků na výživu by člověk měl zkonzumovat ročně minimálně 5,5 kilogramu okurek.
Dužina a především slupka okurky vzhledem k obsahu vitamínů a dalších látek posiluje obranyschopnost organismu, přirozeným způsobem odvodňuje tělo a pozitivně ovlivňuje krevní oběh. Okurky jsou vhodné pro osoby s revmatickým onemocněním, dnou nebo vysokým krevním tlakem, využívají se i při léčbě zánětů močového ústrojí, při léčbě obezity a hubnoucích dietách.
Šťáva z okurek má vzhledem k obsahu bílkovin vynikající účinky na pokožku, posiluje pružnost vlasů a vazivových tkání, pročišťuje pleť a zklidňuje záněty i otoky. Plátky okurek se proto velmi často přikládají na oči a pokožku.
Konzumaci okurek by ale měli výrazně omezit nebo se jí zcela vyhnout lidé s onemocněním žaludku, srdce, cév a ledvin.
<h2>Použití okurky polní a nakládačky </h2>
Plody okurky polní jsou vhodné k přímé konzumaci za syrova i k tepelným úpravám, menší nakládačky se sterilují v různých nálevech, větší se využívají k mléčnému kvašení a výrobě tzv. rychlokvašek.
Pro tepelnou úpravu se používají odrůdy okurky polní s většími plody. Při tepelné úpravě se okurky nejvíce dusí nebo vaří a připravují se z nich omáčky a polévek. Okurka se může podobně jako cuketa vydlabat, naplnit například mletým masem a zapékat.
Menší odrůdy – nakládačky – se nakládají do různých, nejvíce sladkokyselých, nálevů a zavařují ve sklenicích.
Středně velké okurky polní se využívají pro mléčné kvašení a výrobu rychlokvašek.
Velmi chutnou úpravou jsou hořčičné okurky – plody se oloupou, nakrájí a naloží s hořčičnými semínky.
Okurky se často využívají i v kosmetickém průmyslu především do pleťových masek.
<h3>Příprava okurky v kuchyni </h3>
K loupání, krájení i strouhání se používají ostré škrabky, nože a struhadla z nerezu. Nerezový materiál zabraňuje styku okurky s těžkými kovy a jejímu okysličení. Oloupané a nakrájené nebo nastrouhané plody se okysličují velmi rychle a ztrácí tím vitamín C. Měly by se připravovat velmi krátce před konečnou úpravou a servírováním.
Na přípravu a servírování je vhodné používat pomůcky a příbory ze dřeva, nerezu, plastu nebo silikonu. Nádobí je nejvhodnější skleněné, keramické nebo nerezové.
Voda se z okurky uvolní osolením a pak se může snadno slít.
Nakládání a zavařování okurek nakládaček by mělo být co nejdříve po jejich sklizni.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Hlavní sezona okurek polních a nakládaček je od poloviny srpna do poloviny září.
Kupovat bychom měli vždy jen plody, které jsou stejnoměrně zbarvené a tvrdé, neměly by mít žádné povrchové poškození nebo známky plísní. Okurka se vždy začíná kazit od špičky, proto ji při nákupu kontrolujeme především v této části.
Okurky pro nakládání by měly být přibližně stejně velké.
<h2>Spotřeba a skladování</h2>
Kvalitní domácí pěstované okurky vydrží po sklizni v chladném prostředí přibližně týden.
V případě, že chceme urychlit dozrání předčasně sklizených plodů, uskladní se společně s rajčaty. Některé odrůdy mohou při delším uskladnění zhořknout.
Nakládačky by se měly naložit a zavařit co nejdříve po sklizni.
<h2>Pěstování</h2>
Polní a salátové okurky se pěstují převážně ve venkovním prostředí. Půda by měla být důkladně prohnojená, středně těžká. Kořeny okurek potřebují vzduch a tak se nesmí sázet příliš hluboko. Velmi důležitá je opora, po které se rostliny mohou horizontálně nebo vertikálně pnout. Opora podporuje růst, listy rychle oschnou a nevzniká na nich plíseň, plody mají dostatek místa a také se dobře sklízí. Při venkovním pěstování se často používá černá netkaná textilie, která brání chladu a také růstu plevelů.
Okurky nakládačky je možné vysévat přímo na záhon od konce dubna a v průběhu května. Semena se vysévají do hloubky 2 až 4 centimetry, spon musí odpovídat zvolené odrůdě. Po výsevu by se zemina měla lehce uválet. Klíčení semen probíhá při teplotě 10° Celsia.
Pokud nakládačky předpěstováváme, stačí většinou vysévání 14 dní před výsadbou na záhon. Předpěstované rostliny se vysazují v květnu.
Když má rostlina dostatečný vzrůst, zaštípne se hlavní výhon za 3 až 4 listem a tím se podpoří růst postraních výhonků.
Salátové okurky se sklízí, když jsou plody dlouhé přibližně 25 centimetrů a váží okolo 400 gramů. U vyšlechtěných odrůd se plody mohou sklízet i později a větší, vzhledem k šlechtění zůstávají chutné.
Během vegetačního období je nutné záhony udržovat bez plevelů a pravidelně je okopávat.
Okurky potřebují chemickou ochranu, postřiky se ale neměl aplikovat víc než 3 x za sezonu.
Na stejném místě by se okurky měly pěstovat nejdříve opět až za dva roky. Nepřetržité nebo dřívější pěstování na jednom záhoně podporuje vznik a šíření chorob i škůdců.
<h2>Zajímavosti</h2>
Osolením se z okurky uvolní voda, kterou je pak podle potřeby možné snadno slít.
Okurky mají vynikající pozitivní účinky na pleť, otoky a záněty. Na unavené oči stačí přiložit plátky čerstvé okurky, stejně působí i na různé menší kožní problémy.
Pleťová maska z okurky – čerstvá nastrouhaní okurka smíchaná s kysanou smetanou
Okurková dieta na jeden den je vynikající na celkové rychlé pročištění těla. Princip je jednoduchý – po celý den se nekonzumuje nic jiného, než různě upravená okurka a pije se pouze okurková šťáva.
<h2>Léčivé účinky</h2>
Dužina a hlavně slupka okurky má na lidské tělo mnoho pozitivních účinků.
Okurka především
- posiluje obranyschopnost organismu
- podporuje vylučování vody a činnost vylučovacího ústrojí
- posiluje krevní oběh a činnost srdce
- zklidňuje unavené oči
- zmírňuje otoky a záněty pokožky
- je vynikající při léčbě obezity a hubnoucích dietách
- podporuje léčbu revmatismu, dny a vysokého krevního tlaku
Dužina a především slupka okurky vzhledem k obsahu vitamínů a dalších látek posiluje obranyschopnost organismu, přirozeným způsobem odvodňují tělo a pozitivně ovlivňují krevní oběh. Okurky jsou vhodné pro osoby s revmatickým onemocněním, dnou nebo vysokým krevním tlakem, využívají se i při léčbě zánětů močového ústrojí, při léčbě obezity a hubnoucích dietách.
Šťáva z okurek má vzhledem k obsahu bílkovin vynikající účinky na pokožku, posiluje pružnost vlasů a vazivových tkání, pročišťuje pleť a zklidňuje záněty i otoky. Plátky okurek se proto velmi často přikládají na oči a pokožku.
Konzumace okurky nemá na lidský organismus zdravého člověka žádné nežádoucí účinky. Konzumaci okurek by ale měli výrazně omezit nebo se jí zcela vyhnout lidé s onemocněním žaludku, srdce, cév a ledvin.

2f2c53fa94f814467b770e150d7681e37246df2f.jpg

Okurka setá – polní a nakládačka

OKURKA SETÁ POLNÍ - latinsky Cucumerario, anglicky gherkin, francouzsky cornichon, německy Einlegegurke neboitalsky cetriolino - se pěstuje předevš...

Okurky nakládané

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka