OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plody jsou známé jako ostružiny, z botanického hlediska se jedná o souplodí peckoviček.
<h3>Šťavnaté, aromatické, chutné… </h3>
Ostružiny rostou divoce v přírodě, ale pěstují se i na zahrádkách. Jsou poměrně nenáročné, plody se ale musí sklízet s ohledem na trny a za suchého počasí. 
<h2>Původ a historie</h2>
První zmínky o ostružině jsou ze starověkého Egypta, kde je používali k léčebným účelům.
V Evropě je jako kulturní rostlina ostružina známá přibližně od 19. století, kdy byly z Ameriky přivezeny první keře, které ale sloužily spíš na okrasu.
<h2>Současnost</h2>
Ostružiny rostou v současné době téměř po celém světě v oblastech mírného a jižního pásma, ale i v oblastech severních. Existuje mnoho druhů a poddruhů – jen v Čechách a na Moravě jich známe minimálně sto.
Ostružiny se nejvíce pěstují v USA a tak většina druhů pochází právě z Ameriky. V Anglii bylo ale zhledem k velkému množství druhů založeno speciální biologické odvětví s názvem „batologie“, které zkoumá jen ostružníky.
V Evropě se ostružiny více rozšířily až s prvními odrůdami bez ostnů, které vyšlechtili v USA v roce 1928.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Plody ostružiny nejsou bobule, ale stejně jako u malin souplodí peckoviček. Při utrhnutí se ale na rozdíl od malin neoddělí od spodního lůžka a tak se i toto lůžko konzumuje. Plody jsou různě velké podle odrůdy, tmavě fialové až černé, šťavnaté a aromatické.
Keře mají dlouhé šlahouny, kterých povrch je pokrytý zahnutými ostny. Ty ale nejsou spojeny se dřevem a tak se poměrně snadno ulamují. I když většina odrůd má původ v Americe, mnoho se jich v evropských klimatických podmínkách pěstovat nedá. Keře potřebují mnoho slunce a teplé chráněné stanoviště. Kořeny mají hluboko v zemi a tak jsou nenáročné na množství povrchové vláhy a kvalitu půdy.
Pěstují se i odrůdy, které nemají ostny, ale plody těchto bezokných keřů mají horší chuťové i aromatické vlastnosti.
Nejznámější druhy
Ostružiník křovitý - Rubus fruticosus agg. - druh v ČR běžně označovaný jako ostružiník, ostružiny;
Ostružiník maliník - Rubus ileus - druh pěstovaný v ČR pod obecným názvem maliník, maliny;
Ostružiník ojíněný - Rubus occidentalis - druh pěstovaný v USA a v Asii, označovaný jako "černé maliny";
Ostružiník moruška - Rubus chamaemorus - nízký botanický druh běžný v severských zemích;
Ostružiník skalní - Rubus saxatilis
Ostružiník vonný - Rubus odoratus
Ostružiník voskovaný - Rubus cockburnianus
Ostružiník arktický - Rubus arcticus
Ostružiník japonský - Rubus phoenicolasius
Ostružiník ježiník - ostružiník sivý - Rubus caesius
Ostružiník jilmolistý - Rubus ulmifolius
Odrůdy
Odrůd ostružiny je velmi velké množství, keře jsou s ostny i bez nich. Nejčastěji se ale pěstuje jen několik málo odrůd.
Theodor Reimers je nejčastěji pěstovaná odrůda v Evropě. Jmenuje se po muži, který ji v roce 1980 přivezl do Evropy z Ameriky. Je ze všech ostružin chuťově nejlepší. Plody nejsou velké, ale značně šťavnaté a velmi aromatické. Rostou na popínavých šlahounech s mnoha trny. Zrají v říjnu.
Thornless Evergreen má středně velké a středně pevné příjemně nakyslé plody. Keře jsou popínavé, šlahouny nemají trny a listy jsou nápadně dekorativně vykrojené.
Chester Thornless patří mezi oblíbené odrůdy. Plody jsou příjemně jemně nakyslé a mírně aromatické. Šlahouny jsou popínavé a bez trnů.
Navaho je keř bez trnů se vzpřímeným vzrůstem. Plody jsou pevné a chutné, zrají od poloviny srpna do října.
Black Satin není chuťově výrazný, plody jsou nakyslé a měkké, poměrně rychle se kazí. Popínavé šlahouny nemají ostny.
Další v Evropě pěstované odrůdy
Čačanská beztrnná
Helen
Thornfree
Wilsonův raný
Všechny tyto odrůdy mají středně velké, poměrně šťavnaté a chuťově i aromaticky příjemné plody.
Oblíbeným druhem je i tzv. malinoostružiník – odrůda Tayberry. Jedná se o polokeř, který má až třikrát větší plody, které se ale vzhledem podobají spíš malinám. Zrají od července do září.
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Plody ostružiny mají mnoho ochranných a antioxidačních účinků díky flavonoidům, které jsou v nich ve velkém množství a zůstávají zachovány i v plodech sušených. Ostružiny obsahují o poměrně mnoho vitamínu C, ten se ale sušením vytrácí.
Čerstvé zdravé plody obsahují 70 až 80 procent vody, vázané s kyselinou jablečnou, vinnou a citronovou, dále je v nich pektin a přírodní cukry. V pecičkách je až 24 % éterických olejů. Plody ještě obsahují draslík, hořčík a železo.
Konzumací tmavých odrůd se díky skutečně velmi vysokému obsahu flavonoidů předchází nádorovým a srdečním onemocněním a stárnutí buněk. Pomáhají léčit zápaly plic a mnohé další záněty, snižují následky ozáření z chemoterapií. Chrání také zrak. V kombinaci s vitamínem C se účinek těchto flavonoidů ještě zvyšuje.  
<h2>Použití ostružin v kuchyni</h2>
Pro potravinářské, gastronomické i léčebné využití se sbírají plody. Pro léčebné účinky se využívají i listy.
Plody je samozřejmě nejlepší konzumovat čerstvé a syrové.
V studené kuchyni je ostružina vhodná do ovocných salátů a také do pohárů. Čerstvá šťáva je vynikající povzbuzující a zdravý nápok.
V teplé kuchyni se z ostružin vyrábí především ovocné knedlíky, může se použít i na koláče a jiné pekařské výrobky.
Plody se využívají i na výrobu kompotů, sirupů a marmelád – účinné a zdraví prospěšné látky se ani při těchto zpracováních neztrácí.
Listí z ostružin se používá samotné nebo ve směsích jako denní nebo i léčebný čaj, přidává se i jako chuťový doplněk do speciálních čajových směsí. Fermentované listy mohou nahradit pravý čínský černý čaj.
Ve farmaceutickém průmyslu se v současnosti stále využívají především listy. Mimo vitamínu C a flavonoidů obsahují ještě značné množství tříslovin, barviva a také kyselinu jablečnou a jantarovou. Využívají se mladé čerstvé listy bez stopek, trhají se od června až srpna. Během sušení nesmí ztratit svoji původní barvu a tak se suší pomalu a pouze ve stínu.
<h3>Příprava ostružin před použitím</h3>
Plody opatrně otrháme ze stonků, propláchneme pod studenou vodou, necháme je okapat a oschnout. Neměly by se mechanicky otírat.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Ostružiny dozrávají podle odrůdy od července do října. Zralé plody jsou lesklé a mají jednotnou tmavou barvu.
Podobně jako u jiných podobných plodů jsou i ostružiny náchylné na otlačení a pro potřeby přímého prodeje se sklízí ručně v době, kdy se snadno oddělují od větviček. Ukládají se většinou přímo do krabiček, v kterých se pak prodávají. Ostružiny je nejlepší kupovat na trhu nebo přímo u zahrádkářů.
V žádném případě nekupujeme otlačené nebo jinak povrchově poškozené plody, protože ostružiny se velmi rychle kazí.
<h2>Spotřeba, zrání, skladování</h2>
Ostružiny je nutné s ohledem na poměrně krátkou dobu jejich trvanlivosti zkonzumovat nebo nějakým způsobem zpracovat co nejrychleji. Plody je možné omezenou krátkou dobu uskladnit v hladu.
Plody by se vždy měly jen krátce opláchnout studenou vodou a pak nechat okapat a oschnout.
Tepelnou úpravou nebo sušením ostružiny ztrácí jen část vitamínu C, ale ostatní důležité látky v nich zůstávají. Jsou tedy vhodné na kompoty, džemy a marmelády. Příprava džemů a marmelád z ostružin je poměrně snadná, protože plody mají vysoký obsah pektinu, který zajišťuje tzv. želírování. K plodům pak stačí přidat jen cukr a vodu.
<h2>Vysazování a sklizeň ostružiníku</h2>
Pokud chcete mít úrodu průběžně, je dobré vysadit keře s odrůdami, které dozrávají postupně za sebou - rané, středně rané a pozdní. Místo pro výsadku keře by mělo být maximálně slunné a chráněné před studenými větry, vzhledem k hlubokým kořenům nemají ostružiníky žádné speciálně velké nároky na kvalitu půdy.
Ostružina dozrává a sklízí se od července do října. Zralé plody mají jednotnou tmavou barvu, jdou snadno utrhnout.
<h2>Zajímavosti</h2>
Čaj z listů keřů ostružiníku
Listí z ostružin se používá samotné nebo ve směsích jako denní nebo i léčebný čaj, přidává se i jako chuťový doplněk do speciálních čajových směsí. Fermentované listy mohou nahradit pravý čínský černý čaj.
Čaj z listů
- pomáhá při žaludečních a střevních potížích
- povzbuzuje žaludeční činnost
- léčí záněty ústní dutiny
Směs na domácí čaj: 
Základní část
<ul>
<li>8 dílů listů ostružiny</li>
<li>4 díly listů maliny</li>
<li>2 díly listů jitrocele</li>
<li>2 díly listů kopřivy</li>
<li>2 díly listů máty</li>
<li>2 díly listů břízy</li>
</ul>
Dodatková část podle období a dostupnosti
<ul>
<li>2 díly listy jahod</li>
<li>2 díly listy černého rybízu</li>
<li>2 díky květ lípy</li>
<li>2 díly listy borůvky</li>
</ul>
<h2>Léčivé účinky</h2>
Plody ostružiny mají vzhledem k svému složení mnoho preventivních i léčivých účinků na lidské zdraví.
- významně posiluje imunitu a obranyschopnost organismu
- má preventivní účinky proti některým typům nádorů
- brání vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy i srdečních onemocnění
- snižují následky ozáření z chemoterapií
- jsou účinné proti nachlazení, kašli a chrapotu
- pomáhají při léčbě horních cest dýchacích
- mají čistící účinky v krvi
- chrání zrak
Šťáva z čerstvých plodů
- pomáhá organismu při zvětšené štítné žláze
- snižuje vysoké horečky
- chrání buňky těla při kyslíkové terapii a ozonoterapii
Pravidelné užívání ostružin zpomaluje stárnutí buněk, ulehčuje metabolickému a cévnímu systému a chrání před mnoha nemocemi.
Sacharidy obsažené v ostružinách se snadno přeměňují v energii, ale zároveň při užívání ostružin nehrozí přibývání na váze.
Ostružiny mohou mít i nežádoucí účinky, ale jen v případě konzumace většího množství čerstvých nebo kompotovaných plodů. Ostružiny špatně snáší někteří lidé s nemocemi žlučníku, ti by se jejich konzumaci měli raději zcela vyhnout.

a66a0ec7be512d5332954d6d5a606e759ebd641c.jpg

Ostružina

OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plo...

Ostružiny

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka