ŘEDKVIČKA – ředkev setá ředkvička - latinsky Raphanus sativus, var. sativus, anglicky small radish nebo radish, francouzsky radis de tous les mois a také petit radis, německy Radies-chen, případně i Radies nebo Monatsrettich, italsky ravanello – je kořenová zelenina, která se vzhledem k příjemné vůni a ostřejší chuti používá i jako koření.
<h3>Chutná a zdravá malá zelenina</h3>
Ředkvičky patří k velmi oblíbeným druhům zeleniny nejen pro jejich chuť, ale i jednoduchost přípravy a využití v studené i teplé kuchyni. 
<h2>Původ a historie</h2>
Ředkvička s největší pravděpodobností pochází až z daleké Asie – Japonska nebo Číny, kde se podle různých záznamů a vyobrazení pěstovaly i jako okrasné rostliny v zahradách. Zcela jistě ji znali i ve starém Egyptě v období stavby pyramid, kde byla společně s česnekem a cibulí další ze základních druhů zeleniny pro dělníky. Ze semen v Egyptě také lisovali olej.
Do Evropy se ředkvička dostala přibližně před 400 lety, do českých zemí zřejmě až v druhé polovině 18. století.
<h2>Současnost</h2>
Mezi současné největší světové pěstitele a exportéry ředkviček patří Čína a Japonsko, pěstují se ale na všech kontinentech. V Evropě patří k nejvýznamnějším producentům Nizozemsko.
Vzhledem k nízkým nárokům ředkviček na klimatické i půdní podmínky se mohou ve venkovním prostředí a ve sklenících pěstovat a sklízet prakticky celý rok.
V České republice je ředkvička velmi oblíbená a pěstuje se především v soukromých zahradách.
<h2>Vzhled, chuť, vůně…</h2>
Ředkvičky mají podle odrůdy různé tvary a barvy. Tvar je většinou kulatý, některé odrůdy jsou oválné, válcovité nebo i protáhlé a mírně zašpičatělé. Nejběžnější barva slupky je červená, pěstují se i ředkvičky s bílou, růžovou, fialovou nebo červenobílou slupkou. Dužina je vždy bílá, u některých červených odrůd má růžový nádech, u starších ředkviček bývá skelná.
Chuť je příjemně pálivá a záleží na obsahu hořčičných olejů, zálivce a počasí v průběhu vegetace. Skleníkové ředkvičky jsou méně ostré, protože obsahují méně hořčičných olejů než ředkvičky pěstované ve venkovním prostředí. Méně pálivé a také menší jsou venkovní ředkvičky, pěstované během dlouhých letních dnů, kdy velmi brzy tzv. vyhání do květu. Aroma ředkviček je poměrně výrazné a příjemné.
Listy ředkviček jsou také jedlé a mají zajímavou lehce kořenitou chuť.
<h2>Druhy a odrůdy </h2>
Ředkvičky se pěstují v několika základních druzích a velkém množství jejich odrůd.
<h3>Základní druhy ředkviček</h3>
Ředkvičky se rozlišují především podle barvy a také podle tvaru.
Ředkvička červená je nejběžnější druh, v Evropě je nejvíce oblíbená a pěstovaná. Má klasický kulatý tvar.
Bílá ředkvička kulatého tvaru je málo známá, pěstuje se a prodává jen výjimečně
Červenobílá ředkvička je velmi oblíbeným druhem například ve Francii. Horní část je červená, spodní bílá, tvar je mírně protáhlý a zašpičatělý. V České republice se pěstují odrůdy Poloneza a Slovana.
Bílé dlouhé ředkvičky svým protáhlým špičatým tvarem i chutí připomínají velkou bílou ředkev – jsou ale mnohem menší. Nejvíce se pěstuje odrůda Blanche Transparente, které se také říká „Rampouch“.
<h3>Nejvíce pěstované odrůdy ředkviček v České republice</h3>
 
ČERVENÉ: 
Ria – kulaté ředkvičky světle červené barvy, velmi raná odrůda vhodná pro rychlení i venkovní pěstování
Fortuna F1 – velmi raná zářivě červená kulatá odrůda pro rychlení i venkovní pěstování
Teko – jasně červené kulaté ředkvičky, velmi rané pro rychlení i venkovní pěstování
Kvarta – raná až poloraná odrůda, ředkvičky jsou kulaté a tmavě červené
Lada – ředkvičky jsou temně červené a kulaté, poloraná odrůda pro celoroční pěstování venku i ve skleníku
Lidka – poloraná odrůda pro jarní až podzimní sklizeň, ředkvičky jsou kulaté a mají karmínově červenou barvu
Věra – odrůda s jasně červenými kulatými ředkvičkami, poloraná pro venkovní pěstování
Vinara F1 – poloraná odrůda pro venkovní pěstování, tmavě červené ředkvičky kulovitého tvaru
Stela – ředkvičky jsou jasně červené a kulaté, odrůda samá, určená pro brzké rychlení
Cherry Belle – raná odrůda pro rychlení s kulatými ředkvičkami jasně červené barvy
Granát a Prima – karmínově červené kulaté ředkvičky, rané odrůdy pro rychlení i venkovní pěstování
Saxa 2 – raná odrůda pro rychlení i pěstování venku, ředkvičky jsou jasně červené a kulaté
Sexta – ředkvičky mají mírně protáhlý tvar a šarlatově červenou barvu, odrůda je raná, vhodná pro rychlení i venkovní pěstování
Faraon – kulaté šarlatově červené ředkvičky, raná odrůda vhodná i pro podzimní sklizeň
Kvinta – raná odrůda pro celoroční pěstování ve skleníku i ve venkovním prostředí, ředkvičky jsou jasně červené a kulaté
Tercia – kulaté a mírně zploštěné tmavě červené ředkvičky, odrůda je raná, určená pro celoroční pěstování ve skleníku i venku
ČERVENOBÍLÉ: 
Slavia – červenobílé kulaté ředkvičky, velmi raná odrůda, která se vysévá už v únoru
Duo – velmi raná odrůda pro rychlení i venkovní pěstování, červenobílé ředkvičky mají kulatý tvar
Poloneza – v horní části červené a ve spodní bílé kulaté ředkvičky, raná odrůda určená pro rychlení i venkovní pěstování
Slovana – odrůda je raná vhodná pro rychlení i venkovní pěstování, červené ředkvičky válcovitého špičatějšího tvaru s bílou špičkou
BÍLÉ:
Albena – raná odrůda vhodná pro rychlení, ředkvičky jsou bílé a kulaté
Blanche Transparente – „Rampouch“ – bílé ředkvičky mají protáhlý zašpičatělý tvar, odrůda je určená pro jarní venkovní pěstování
Ostatní barevné odrůdy
Viola – ředkvičky jsou jasně fialové a kulovité, odrůda je pozdní, určená pro celoroční venkovní pěstování
Zlata – polopozdní odrůda pro jarní a podzimní sklizeň, kulaté ředkvičky mají žlutou barvu
<h2>Zdraví a vitamíny</h2>
Ředkvičky obsahují mnoho zdraví prospěšných látek a také ve velkém množství hořčičné oleje a silice, které způsobují jejich poměrně ostrou chuť. Ředkvičky si tak vytváří přirozenou ochranu před škůdci, plísněmi a bakteriemi. Podle vědeckých a lékařských výzkumů mají hořčičné oleje a silice stejné účinky i v lidském organismu, kde především na sliznicích v zažívacím ústrojí brání množení škodlivých bakterií, které způsobují střevní a žaludeční problémy, nadýmání nebo průjmy. Hořčičné oleje a silice také desinfikují ústní dutinu a nosohltan.
Mimo silic a olejů je v ředkvičkách ve vyšším množství vláknina, která pozitivně působí na funkci střev, a také bílkoviny, lipidy a zdravé sacharidy.
Z vitamínů ředkvičky obsahují především vitamín C a B, dále kyselinu listovou, karoten a minerální látky – vápník, železo, draslík, fosfor a síru.
Vitamíny posilují imunitu organismu, kyselina listová pozitivně působí na tvorbu krve a má i vliv na nervový systém, karoten ovlivňuje zrak a také barvu pokožky. Draslík podporuje činnost srdce, vápník je důležitý pro kosti a chrupavky. Ředkvičky také působí proti vzniku žlučových a ledvinových kamenů a odstraňují cholesterol.
Ředkvičky jsou vynikající při redukční dietě a jsou vhodné i pro diabetiky – mají velmi nízkou energetickou hodnotu 84 kJ na 100 gramů, obsahují jen 3,7 gramu sacharidů a 0,1 gramu tuku na 100 gramů.
<h2>Použití ředkviček v kuchyni</h2>
Plody ředkviček se většinou konzumují syrové, neoloupané i oloupané. Přidávají se do zeleninových salátů, pomazánek i do polévek, jsou vynikající přílohou k masu. Ředkvičky se mohou také dusit.
Zelené lístky se mohou konzumovat také, ze starších listů je vynikající špenát.
<h3>Příprava a tepelná úprava ředkviček</h3>
Stejně jako ostatní zelenina by se i ředkvičky měly krájet krátce před konzumací nebo nějakou kuchyňskou úpravou.
Palčivá chuť ředkviček se dá omezit namočením do studené vody, u nakrájených mírným posolením.
Při mytí ředkviček teplou vodou se jejich palčivá chuť zvýší.
Případná tepelná úprava musí být velmi rychlá, protože jinak ztrácí barvu i hodnotné látky.
<h2>Jak a podle čeho vybírat </h2>
Ředkvičky jsou nejkvalitnější na jaře a na podzim, prodávají v obchodem i na tržištích. Kupujeme vždy čerstvé neoschlé a nevyschlé plody, lístky by neměly být seschlé. Bulvy také nesmí být poškozené od různých škůdců.
Letní ředkvičky jsou malé a velmi pálivé.
Ředkvičky, vypěstované ve venkovním prostředí, jsou chutnější než ředkvičky skleníkové.
<h2>Spotřeba a skladování</h2>
Ředkvičky se musí zkonzumovat co nejrychleji, protože velmi rychle vadnou a nedají se dlouho skladovat. V chladném prostředí vydrží jen několik dnů, pak sesychají a ztrácí svoji chuť i prospěšné látky.
<h2>Pěstování</h2>
Pěstování ředkviček není náročné. Po vysetí velmi rychle vyklíčí a už i za 14 dní se mohou sklízet.
Nejkvalitnější ředkvičky jsou ze sklizně na jaře a na podzim, v létě rostliny vytváří květní stonky a semena a mají menší bulvy.
Nejlépe se ředkvičky pěstují v písčitohlinité půdě s dostatkem živin na slunném místě. Aby byly chutné a šťavnaté, musí vyrůst co nejrychleji a tak potřebují pravidelnou dostatečnou zálivku.
Možnosti pěstování ředkviček jsou dvě – rychlení a výsev na záhon.
Rychlení ředkvičekve foliovém krytu, pařeništi nebo skleníku je velmi rychlé – vegetační doba trvá pouze tři týdny. K rychlení jsou vhodné téměř všechny odrůdy, které jsou na trhu.
Výsev do pařeniště nebo skleníku je možný už od poloviny února, vzdálenost mezi řádky by měla být přibližně 10 centimetrů. Rostlinky se pak protrhají, měly by mít kolem sebe dost místa. I když ředkvičky potřebují hodně vláhy, nesmí se přelívat, protože při vysoké vlhkosti vznikají plísně a hniloby.
Pěstování na záhonech s přímým výsevem vegetační dobu prodlužuje o týden až 10 dní. Přímo na záhony se ředkvičky mohou vysévat od poloviny dubna a některé odrůdy se sklízí až do prvních podzimních mrazíků. I na záhonech by ředkvičky měly mít dostatek místa.
V suchém období se zalévají pravidelně menším množstvím vody. Při nepravidelné zálivce bulvy popraskají a nejsou tak chutné.
Záhony, kde se ředkvičky pěstují, je nutné průběžně střídat.
<h2>Zajímavosti</h2>
Ve Francii jsou nejvíce oblíbené červené ředkvičky s bílou špičkou Radis gaudry.
Šťavnatost ředkviček je závislá na způsobu zalévání – při menší zálivce je dužiny více pálivá.
V minulosti se planě rostoucí ředkvičky konzumovaly čerstvé před snídaní. Podle pověr se tak člověk vyvaroval různým nepříjemnostem, které ho mohly během dne potkat.
<h2>Léčivé účinky</h2>
Ředkvičky mají vzhledem k obsahu a kombinaci vitamínů a dalších prospěšných látek mnoho preventivních i léčebných účinků na lidské zdraví a organismus.
- posilují imunitu a obranyschopnost organismu
- zabraňují vytváření infekcí v trávícím ústrojí
- pozitivně ovlivňují funkci střev
- odstraňují plynatost a zácpu
- usnadňují odkašlávání při nachlazení
- snižují hladinu cholesterolu v těle
- podporují tvorbu krve
- posilují činnost srdce
- podporují růst i pevnost kostí a chrupavek
- působí proti vzniku žlučníkových i ledvinových kamenů
- pozitivně ovlivňují nervový systém
- zlepšují zrak a vzhled pokožky
Ředkvičky jsou vhodné i při redukčních dietách a pro diabetiky.
Konzumace ředkviček v přiměřeném množství nemá na lidský organismus v podstatě žádné nežádoucí účinky, pouze při konzumaci většího množství může dojít k nepříjemnému pálení v ústech, výjimečně i v žaludku.

57c5aec75c4116f8804203d75884be72395f3775.jpg

Ředkvička

ŘEDKVIČKA – ředkev setá ředkvička - latinsky Raphanus sativus, var. sativus, anglicky small radish nebo radish, francouzsky radis de tous les mois ...

Ředkvička

Nutriční hodnoty

Zdravotní kalkulačka