TŘEŠEŇ - SLADKÁ TŘEŠEŇ - latinsky Cerasus, anglicky cherry nebo francouzsky cerise je vyšlechtěná původní forma plané třešně ptačí, tzv. ptáčnice - Prunus avium.

Malé, ale sladké, šťavnaté a zdravé

Pěstování třešní má v Evropě, a samozřejmě také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, velmi dlouhou tradici. Čerstvé třešně patří mezi nejchutnější a nejzdravější ovoce - a na jaře rozkvetlé stromy jsou nádherné…

Původ a historie

Místem původního výskytu třešní jsou oblasti Malé Asie okolo Černého moře. Z nich je v roce 74 před naším letopočtem přivezl do Říma vojevůdce Lucullus. Římané pak již tzv. kulturní formy třešně postupně rozšířili do střední a severní Evropy, kde do té doby rostly jen třešně plané.

O pěstování a šlechtění třešní v dávné době existuje poměrně dost důkazů. Například v Porýní byly zjištěny prokazatelné stopy kulturních odrůd z 2. století před naším letopočtem.

Jedna z „novějších“ dochovaných písemných zmínek o třešních pochází z období raného novověku, kdy v roce 1539, Hieronymus Bock ve své bylinkářské knize píše o „…sladkých i kyselých, někdy bílých, jindy červených, a nebo černých odrůdách malých plodů s peckami“.

V Japonsku je třešeň posvátným stromem - „svátek třešňových květů“ tam slaví už víc než 1000 let.

První průkazné důkazy o pěstování třešní na území Čech, Moravy a Slezska pocházejí z 12. století. Třešně a jejich květy zde mají svůj velký význam i v lidových zvycích.

Současnost

Třešně se v současnosti pěstují v celé oblasti mírného pásma, ale protože se jim daří i ve vzdušných suchých půdách a nemají velké nároky na teplo, vyskytují se i v oblastech od jihu Itálie až po jižní Švédsko.

Čtyři pětiny celosvětové produkce mají původ v Evropě, nejvíce z Itálie, Německa a Francie. Další významné pěstitelské oblasti jsou na Krymu, severním Kavkazu a v Dagestánu.

V České republice jsou třešně oblíbeným ovocem, ale význam jejich pěstování je jen lokální.

Vzhled, chuť, vůně…

Plody třešní o velikosti 1 až 2 centimetry mají většinou kulatý tvar, který je tvořen dvěma nesourodými částmi. V místě jejich spojení vzniká tenká rýha a na konci proti stonku ostrý výběžek. Uprostřed je pecka, obklopená bílou až narůžovělou měkkou dužninou. Tu z více než 80 procent tvoří voda.

Slupka zralého plodu je jedlá, má podle odrůdy žlutočervenou, červenou nebo tmavě rudou až téměř černou barvu. Nezralé plody mají slupku zelenou.

Stromy jsou poměrně mohutné a rozvětvené, dosahují výšky až 10 metrů a dožívají se 80 až 100 let. Plodit začínají většinou 5 let od vysazení, z jednoho středně velkého stromu se sklízí i 150 až 200 kilogramů plodů.

Odrůdy

Třešní existuje přibližně 1 000 odrůd, které se od sebe liší především barvou slupky, ale také vlastnostmi dužniny a velikostí plodů.

Třešně se dělí na čtyři základní skupiny

Třešeň srdcovka

Plody jsou měkké a velmi šťavnaté, poměrně velké. Odrůdy jsou velmi pěstované i v České republice - nejoblíbenější je původní česká odrůda Karešova, nejranější je Rivan a velmi známá je odrůda Kaštánka, která má plody s téměř černou barvu.

Třešeň chrupka - tmavá chrupka - polochrupka

Dužnina těchto odrůd je pevná a má větší až velké plody tmavé barvy, většinou s mírně hořkokyselou chutí. Nejpěstovanější odrůdy jsou Burlat, Granát, Ferrovia, Napoleonova, Kordia nebo i v České republice oblíbená Vanda.

Třešeň Mareše

Má původ v Dalmácii. Vyznačuje se malými červenočernými plody s výrazně nahořklou chutí. Používá se především k výrobě alkoholických nápojů Maraskino.

Třešeň ptačí tmavá

Vyskytuje se hojně v Čechách i na Moravě a ve Slezsku, je to původně planá třešeň, která je také známá jako ptáčnice. Plody jsou velmi malé a většinou kyselé.

Třešeň srdcovka - nejvýznamnější odrůdy

Karešova je původní česká, velmi oblíbená odrůda, vhodná především k přímé konzumaci. Plody jsou středně velké až velké, sytě tmavě červené. Dužnina je měkká, tmavočervená, příjemně navinule sladká a šťavnatá. Sklízí se v polovině června, je odolná proti mrazu, ale při vyšší vlhkosti plody pukají.

Rivan má středně velké plody s tmavě červenou lesklou slupkou. Měkká šťavnatá dužnina je sytě červená a má sladce navinulou chuť. Je velmi odolná proti mazům, plody ve vyšší vlhkosti pukají jen občas. Patří mezi nejranější odrůdy, sklízí se začátkem června. Je vhodná k přímé konzumaci.

Kaštánka se sklízí v polovině června a je odolná proti mrazům. Má středně velké plody s tmavočervenou tenkou a lesklou slupkou, které téměř nepukají. Dužnina je měkká, šťavnatá a sladká, sytě červená, aromatická. Je vynikající nejen pro přímou konzumaci, ale i pro kompotování.

Adélka patří mezi původní české odrůdy. Plody zrají v polovině června. Jsou menší a mají červenou slupku. Dužnina je měkká, poměrně sladká, má slabé aroma a červenou barvu. Tato odrůda je citlivější v odolnosti proti mrazům i pukání plodů ve vyšší vlhkosti a je tedy vhodná spíš pro zahrádkáře.

Winklerova raná pochází z Německa. Středně velké plody mají lesklou karmínově červenou slupku a středně tuhou dužninu, která je tmavě červená se světlými žilkami. Má mírně kořenitou chuť. Sklízí se v polovině června, je poměrně odolná proti přírodním vlivům a oblíbená mezi zahrádkáři.

Helga je česká odrůda srdcovky, která zraje koncem června. Má větší červené plody odolné proti popraskání. Dužnina je tmavě červená, příjemně sladká a aromatická. Plody jsou ale poměrně měkké, tyto třešně tedy špatně snáší delší dopravu k spotřebiteli a jsou spíš vhodné do soukromých zahrad.

Třešeň chrupka - nejvýznamnější odrůdy

Granát má středně velké až velké tmavočervené plody s pro chrupky typickou tuhou dužninou, která je světle červená a navinule sladká. Sklízí se v polovině července. Je to oblíbená odrůda, proti mrazu i popraskání plodů středně odolná.

Kordia s atraktivními velkými mírně protáhlými plody má vynikající sladkou chuť. Barva slupky je v plné zralosti až tmavě rudá, dužnina je karmínově červená. Zraje před polovinou července. Je to velmi vhodná třešeň pro přímou konzumaci.

Napoleonova se sklízí počátkem července a je vhodná pro konzumaci i další zpracování. Tvar plodů je nepravidelně kulovitý, slupka hladká a lesklá, světle žlutá s načervenalými žilkami. Dužnina je mírně sladká, někdy nahořklá, tuhá, světle žlutá.

Vanda patří k výnosným odrůdám, ale je vhodná především pro malé zahrádky a přímou konzumaci. Má větší kulovité plody karmínově červené barvy se světlejším mramorováním. Dužnina je tuhá, navinule sladká, tmavě červená.

Büttnerova červená pochází z Německa. Plody jsou středně velké, žlutočervené a sladké. Zraje v polovině července a je vhodná pro přímou konzumaci i další zpracování.

Ferrovia je nejrozšířenější odrůda chrupek v Itálii. Plody se zářivě červenou barvou jsou velké, pevné, křupavé a sladké i aromatické. Sklízí se v polovině července.

Merton Bigarreau má původ v Anglii. Široké, kulaté středně velké plody s jasnou červenou barvou se vyznačují příjemnou sladkou chutí a jsou také poměrně šťavnaté.

Třešeň tmavá chrupka - nejvýznamnější odrůdy

Van je tzv. tmavá chrupka s velkými plody. Slupka je tmavě červená se světlými tečkami, pevná dužnina je šťavnatá, karmínově červená, navinule sladká a aromatická. Sklízí se na konci června, je vhodná pro menší zahrady, přímou konzumaci i na kompoty.

Těchlovan je původní česká odrůda tmavé chrupky. Sklízí se na začátku července. Plody jsou velmi velké, kulovité, tmavě karmínově červené se světlejším žilkováním. Dužnina je tmavě červená a světle žilkovaná, tuhá, šťavnatá a navinule sladká.

Hedenfingenská pochází z Německa a patří mezi tmavé chrupky. Velké tmavě červené plody s fialovým nádechem jsou velmi odolné proti otlačení. Dužnina hnědočervené barvy se světlými žilkami je mírně nahořklá. Sklízí se počátkem srpna.

Oktavia byla vyšlechtěna v severním Německu. Je to velmi odolná odrůda s tmavými až černočervenými plody, které nepukají, jsou středně velké, chutné a aromatické.

Star se vyznačuje velkými červenohnědými plody. Dužnina je šťavnatá, tmavě červená, má mírně kořenitou chuť. Zraje v první polovině července a pochází z Kanady.

Summit patří mezi chrupky s většími plody z Kanady, sklízí se na konci července. Pod tmavočervenou lesklou slupkou je červená šťavnatá a sladká dužnina.

Schauenburger zraje na konci července a začátku srpna. Má původ ve Švýcarsku. Plody jsou středně velké, černohnědé. Tmavě červená dužnina je sladce nakyslá.

Třešeň polochurupka - nejznámější odrůdy

Burlat je velmi známá a oblíbená odrůda polochrupek. Má větší, kulovité a mírně hrbolaté plody s tmavě rudou lesklou slupkou. Středně tuhá, šťavnatá červená dužnina je příjemně sladká. Plody vhodné k přímé konzumaci zrají na začátku června.

Marta má kulovité středně velké až velké plody s červenou barvou slupky. Velmi chutná tmavě červená dužnina je šťavnatá. Sklízí se na začátku července. Tato odrůda je poměrně značně odolná proti nepřízni počasí, plody příliš nepukají.

Zdraví a vitamíny

Plody třešní obsahují více než 80 procent vody, důležité vitamíny A, B, C a E, ovocné cukry i minerální látky. Především v tmavších odrůdách třešní je mnoho hořčíku, draslíku, železa, jódu, fosforu, vápníku, zinku a křemíku. Nejvíce pro lidské zdraví prospěšných látek je v čerstvých plodech, a to především v plodech tmavé barvy.

Vzhledem k svému složení mají třešně pozitivní vliv na lidský organismus. Pomáhají čistit krev, játra a ledviny, podporují činnost trávicího i vylučovacího ústrojí. Jejich konzumace pomáhá při léčbě cukrovky a při poruchách činnosti štítné žlázy i při bolestech páteře. Třešně také podporují růst kostí a zubů, mají antioxidační a preventivní účinky a zvyšují imunitu a obranyschopnost těla proti různých infekčním onemocněním, zánětům nebo paradentóze.

Vitamín C patří k nejdůležitějším vitamínům. Má významný vliv na imunitní systém, posiluje cévy, srdce a aktivuje krevní oběh, podílí se také na tvorbě krve i správném fungování metabolismu, velmi důležité jsou i antioxidační a protinádorové účinky. Podobně působí i ostatní vitamíny, které třešně obsahují. Je kombinace pro zdraví člověka téměř ideální a konzumace třešní tedy velkým přínosem.

Minerální látky draslík, hořčík, vápník a fosfor mají vliv na odolnost vůči stresu, zvyšují imunitu, pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Železo je důležité pro tvorbu krve, jód pro správnou funkci štítné žlázy.

Z kyselin, které plody třešní obsahují, je nejdůležitější kyselina listová. Má velmi pozitivní účinky na činnost mozku, zlepšuje paměť a také kladně ovlivňuje nervový systém.

V třešních je mnoho různých antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu – čím tmavší plody, tím více těchto antioxidantů obsahují. Chrání srdce a cévy, ale i buňky lidského těla před rakovinovým bujením. Nejnovější odborné studie také prokázaly, že třešně mají velký pozitivní vliv na léčení cukrovky, a to díky barvivu antokyan, které zvyšuje až o 50 % produkci inzulínu. Tento hormon lidské tělo produkuje, aby snižoval obsah cukru v krvi.

Čistící a antioxidační účinky třešní podporují činnost trávicího traktu a vylučování. Snižují se tak hladiny škodlivých látek v lidském těle, a proto konzumace třešní například významně snižuje riziko onemocnění jater, ledvin nebo močového měchýře. Třešně mají i mírně projímavé účinky a působí proti zácpě.

Použití třešní v kuchyni

Třešně jsou nejchutnější čerstvé, nedoporučuje se ale jich najednou zkonzumovat větší množství nebo brzy po jejich konzumaci pít. Podobně jako ostatní peckovité ovoce třešně při kontaktu s vodou velmi rychle kvasí, a to může způsobit značné zažívací problémy.

V teplé kuchyni se hodí na různé dezerty, používají se i na přípravu koláčů, nákypů nebo buchet, případně na zdobení dortů. Oblíbená je například známá bublanina.

Chuťově velmi zajímavá je třešňová omáčka.

Z třešní se vyrábí také kompoty, džemy, marmelády, šťávy, mošty, likéry i destiláty, používají se jako příchuť do piva.

Výtažky z plodů třešní jsou v kosmetickém průmyslu využívány do různých krémů a mastí, protože dehydrují buňky a zpomalují tak stárnutí pokožky.

Příprava třešní před použitím

Pokud třešně sklízíme sami, trháme je vždy i se stopkou.

Třešně je potřeba vždy důkladně přebrat, odstranit nahnilé plody a stopky. Před konzumací i případným dalším jiným zpracováním třešně vždy dobře omyjeme.

Pokud chceme použít třešně oloupané, bez slupek, můžeme je krátce spařit horkou vodou. Slupku pak lze stáhnout ostrým malým nožem. Spařením a odstraněním slupky ale plody přijdou o část svých zdraví prospěšných látek.

Jak a podle čeho vybírat

Čerstvé třešně z domácí české produkce jsou v prodeji podle počasí většinou od začátku června do poloviny srpna a jsou ve většině případů chutnější, než plody dovážené.

Sběr třešní je poměrně náročný, protože se sklízejí ručně. Třešně se mají česat i se stopkou. Utržením stopky dochází k porušení plodu a ten se pak velmi rychle kazí. Pokud se třešně sklízí bez stopky, využívají se pak většinou na další průmyslové a potravinářské zpracování nebo výrobu destilátů.

Kupujeme plody pevné a šťavnaté se zelenou stopkou. Nemá žádný význam kupovat třešně přezrálé, otlačené nebo popraskané.

Spotřeba, zrání, skladování

Třešně nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji zkonzumovat nebo zpracovat.

Skladovat se můžou maximálně 2 až 3 dny v chladu a ve tmě, a to i se stopkou. Po utržení stopky se velmi rychle kazí. V chladničce třešně neměly být blízko aromatických potravin, protože tzv. přebírají jiné vůně a pachy.

Pro dlouhodobou konzervaci je možné třešně kompotovat, nebo zmrazit. Plody se zmrazují i peckou, po rozmražení jsou vhodné do koláčů nebo nákypů.

Zajímavosti

Původ slova „třešeň“

Českému názvu „třešeň“ je nejblíže slovenský čerešňa nebo ruský čerešnja, cizojazyčné ostatní názvy se od něj odlišují. Pochází z praslovanského slova čeršňja, které má původ v latinském cerasus, a to vzniklo z Dánsko-tureckého slova keras - podle města Kérasos, kde se třešně ve velkém množství pěstovaly.

Využití pecek třešní

Sušené pecky z třešní v látkovém sáčku absorbují teplo. V lidové medicíně se využívaly například při horečkách. Můžou se ale také nahřáté použít pro zahřátí při prochladnutí.

Dřevo stromů třešní

Dřevo je poměrně tvrdé. Je to výborné palivo, používá se i v udírnách masa. Vyrábí se z něj také nábytek.

Ozdravná třešňová kúra

Konzumace třešní ve vyšším množství v podobě ozdravné léčebné kúry se doporučuje při artróze, dně, revmatické artritidě, arterioskleróze, chronické nebo déle trvající zácpě, při onemocnění jater nebo i po selhání srdce a při rekonvalescenci po různých onemocněních. Třešně totiž výrobně čistí tělo od škodlivých a toxických látek.

Kúra trvá maximálně tři dny. Během nich se třikrát až čtyřikrát denně konzumuje jako jediná strava půl kilogramu zralých třešní - ideálně velmi tmavých odrůd. Při problémech se žaludkem je možné plody krátce povařit. Účinek kúry se zvýší, pokud se konzumace plodů doplní pitím několika hrnků třešňového čaje. Ten lze uvařit ze stopek třešní - 50 g stopek se 5 minut vaří v litru vody.

Třešně proti poruchám spánku

Třešně také velmi dobře působí při problémech s nespavostí. Není nutné konzumovat plody, ve většině případů stačí vypití 2 až 4 decilitrů třešňové šťávy.

Léčivé účinky

Třešně mají vzhledem k velkému obsahu a výjimečné kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví.

Plody třešní

- podporují správné zažívaní, jsou účinné proti zácpě

- posilují imunitní systém a působí proti infekčním nemocem

- mají velké protizánětlivé účinky

- preventivně působí proti vzniku nádorových onemocnění

- podporují tvorbu krve a látkovou výměnu

- posilují činnost srdce a krevního oběhu

- působí preventivně proti vzniku srdečních chorob

- aktivují činnost mozku a posilují paměť

- působí pozitivně na nervový systém

- podílí se na regeneraci a správné funkci svalů

- chrání buňky lidského těla před poškozením

- podporují zdravý vzhled pokožky

- pozitivně ovlivňují pevnost kostí a zubů

- omezují dráždivé účinky žlučových kyselin

- mají močopudné účinky a odstraňují z těla přebytečnou vodu

- jsou účinné při zánětech a otocích

Třešně můžou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu v případě konzumace většího množství plodů. To samozřejmě neplatí v případě potřeby při zácpě.

Stejně jako u většiny ostatního ovoce s peckami dochází i u třešní při styku s vodou k jejich rychlému kvašení, které může způsobit velmi nepříjemné zažívací a žaludeční problémy. Proto by se při nebo krátce po konzumaci třešní neměla pít voda ani jiné tekutiny.

Třešně

Nutriční hodnoty