Éčka v potravinách.

Éčka jsou tzv. přídatné látky v potravinách a nápojích, které nemají pouze konzervační účinek. Mnoho těchto látek také zvýrazňuje nebo obnovuje barvu potravin, zahušťuje je, zvyšuje nebo reguluje kyselost, případně sladkou chuť bez použití řepného cukru. Tyto látky se nazývají potravinářská aditiva a jejich používání je přísně regulováno a kontrolováno.

 

Éčka - původ a používání

Éčka škodlivá pro lidské zdraví

Barviva

Konzervanty

Antioxidanty

Kyseliny a regulátory

Tavicí soli a kypřící látky

Látky zvýrazňující chuť a vůni

 Modifikované škroby a zahušťovadla

Želírující látky

Stabilizátory

Emulgatory

Nosiče a rozpouštědla

Protispékavé-protihrudkující -látky

 Leštící látky

• Balící plyny a propelanty

Pěnotvorné látky a odpěňovače

Zvlhčující látky

Plnidla

Sekvestranty

Látky zlepšující mouku

Zpevňující látky

Enzymy

Siřičitany

Náhradní sladidla

Éčka - nebo také přídatné látky, případně potravinářská aditiva - jsou ve většině případů považovány za škodlivá lidskému zdraví. Existuje mnoho různých zaručených seznamů, kterým éčkám je nutné se vyhnout, ale mnoho z nich se nezakládá na pravdě je i výsledkem konkurenčního boje výrobců potravin. Všechna používaná éčka ale byla schválena, jejich používání je skutečně přísně regulováno a také kontrolováno. Některé typy těchto látek konzumované s potravinami ve větším množství samozřejmě lidskému organismu příliš neprospívají, ale všeobecně se vychází ze skutečnosti, že se jich při běžném stravování do těla dostane skutečně jen nepatrné a zdraví neškodné množství.

Základní rozdělení Éček

Potravinářská aditiva se dělí do kategorií podle účinku jejich působení a také podle účelu, k jakému se používají. S některými se setkáváme u mnoha druhů potravin, s jinými jen velmi zřídka.

Základní rozdělení

  • antioxidanty
  • barviva
  • konzervanty
  • stabilizátory
  • zvýrazňovače chuti
  • zvýrazňovače aroma
  • kyseliny
  • regulátory kyselosti
  • kypřicí látky
  • náhradní sladidla
  • zahušťovadla
  • želírující látky
  • emulgátory
  • modifikovaný škrob
  • tavicí soli
  • protispékavé látky
  • odpěňovače
  • leštící látky
  • látky zlepšující vlastnosti mouky

Už z pojmenování některých kategorií éček je zřejmé, že nejsou zdraví škodlivá. Například antioxidanty, ale i barviva nebo konzervanty  se velmi často objevují v různých potravinách a surovinách i v přírodní podobě. Aditiva se také z přírodních zdrojů velmi často získávají, syntetická pak podléhají mnoha velmi přísným předpisům.

Kategorie a označení Éček

Přítomnost všech těchto látek v potravinách musí být uvedena na obalu v sestupném pořadí podle jejich množství. Označují se názvem nebo číselným kódem s písmenem E. Označení E kódem je mezinárodní a znamená také, že látka prošla hodnocením své bezpečnosti.

Kategorie, do které látka patří, se snadno pozná podle prvního čísla za písmenem E

  • E100 - 199 – barviva
  • E200 - 299 – konzervanty
  • E300 - 399 – antioxidanty a regulátory kyselosti
  • E400 - 499 – emulgátory, stabilizátory a zahušťovadla
  • E500 - 599 – regulátory kyselosti, plnidla a protispékavé látky
  • E600 - 699 – zvýrazňovače chuti a aroma 
  • E900 - 999 – náhradní sladidla, potravinářské plyny a leštící látky
  • E1000 - 1999 – ostatní látky

Název kategorie ale musí být zároveň na obalu uveden. Některé látky spadají do několika kategorií, na obalu je vždy ta, která odpovídá účelu použití u dané potraviny.

Pokud by látka při nadměrném používání a konzumaci mohla mít na zdraví člověka negativní účinky, musí to na obalu být uvedeno také.

Vliv na lidské zdraví a používání aditiv

Podle účinků na zdraví člověka je možné éčka rozdělit do pěti skupin

  • nezpůsobující žádné zdravotní problémy
  • nevhodná
  • nepříznivě působící  
  • výrazně škodlivé účinky
  • nebezpečné

V každém případě je ale nutné konstatovat, že všechna aditiva podléhají velmi přísným normám a předpisům. Použít se skutečně mohou pouze v případě, kdy je to zdůvodnitelné a pouze do potravin, pro které jsou povoleny. Samozřejmě jsou stanoveny i maximální limitní hodnoty. U polotovarů, které se dále zpracovávají jsou aditiva přidávána jen pokud jsou povolena i v konečném výrobku.

Přídatné látky se nesmí v žádném případě používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaných tuků a olejů, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů i neochuceného podmáslí. Nesmí se používat ani v případě výroby minerálních vod, všech druhů kávy mimo kávy instantní, nearomatizovaných čajů, cukru, dále do sušených těstovin mimo bezlepkových a těstovin pro hypoproteinové diety. 

Potravinářská aditiva nezpůsobující žádné zdravotní problémy můžou dokonce mít i příznivé účinky. Jsou zde především látky získávané z přírodních zdrojů, a v případě syntetických je jejich složení stejné jako u přírodních látek. Používají se třeba v případě, kdy při průmyslovém zpracování potravin dochází k ztrátě vitamínů a jiných látek. Příkladem je třeba E300 - kyselina askorbová, kterou je možné hodnotit jen kladně, protože vitamín C je pro lidský organismus důležitý a jeho příjem v přírodní formě malý.

Do této skupiny ještě patří látky s chemickou strukturou velmi blízkou původním přírodním látkám. Jsou to především různé uměle vyráběné vitamíny, kterých účinnost je proti přírodním nižší a použití nemá žádné vedlejší účinky. Nejvíce aditiv, která jsou zdraví neškodná, patří mezi barviva a ochucovadla. Jsou zde v menším množství i zahušťovadla a stabilizátory, emulgátory, nosiče a rozpouštědla, protispékavé a protihrudkující látky.

Méně vhodná potravinářská aditiva, u kterých existuje určité podezření na negativní účinky pro lidský organismus při častém a nadměrném používání mají ve většině případů průmyslový původ. Opatrnost se doporučuje především u lidí s přecitlivělostí nebo alergií na některé druhy potravin, a především pak u dětí, které by se jejich požívání měly zcela vyhnout. Velké množství těchto éček je ale v různých sladkostech…

V této skupině najdeme nejvíce různá dochucovadla, zahušťovadla a stabilizátory. Patří sem i barviva a konzervanty, sladidla, emulgátory, některé protispékavé a protihrudkující látky i nosiče a rozpouštědla.

Nevhodné přídatné látky jsou téměř všechny vyráběné uměle. Jejich konzumace je spojena s rizikem přecitlivělostí i alegrií a měla by být velmi omezená. Příkladem jsou například fosfáty, které se velmi často přidávají vzhledem k svým tavicím účinkům do tavených sýrů a doslazují různé nápoje, hlavně tzv. kolové limonády. Jejich příjem do těla zhoršuje využití vápníku, protože se naruší důležitý konstantní poměr vápníku a fosforu v krvi. Některá barviva také způsobují hyperaktivitu u dětí.

Patří sem poměrně velké množství ochucovadel a dochucovadel, konzervantů, barviv, sladidel, zahušťovadla a stabilizátory  i některé protispékavé a protihrudkující látky.

Na co si dát u Éček pozor?

Vyhnout se v současné době potravinám, které obsahují nějaké aditivum, je téměř nemožné. I když je používání éček pod velkým dohledem a lidský organismus se jim v převážné  většině případů dokáže přizpůsobit, přesto bychom při nákupu potravin měli být opatrní.

Zásady při nákupu potravin

  • preferovat potraviny vyrobené přírodní cestou – bio
  • důkladně se seznámit se složením potravin a číst etikety
  • konzumovat potraviny bez aditiv nebo jen s aditivy nezpůsobujícími zdravotní problémy
  • voda a neslazený čaj z bylinek jsou nejzdravější nápoje
  • nekupovat potraviny, které obsahují:

E620 až 625 – kyselina glutamová a její soli

E200 až 203 - kyselina sorbová a její soli

E210 až 213 - kyselina benzoová a její soli

E249 a 250 – dusitany

E220 až 223 – oxid siřičitý a siřičitany

E251 a 252 – dusičnany

E102, 110, 122, 123, 127 a 151 – azobarviva

Nemá žádný význam věřit různým reklamám, protože „čerstvé mléko v tyčince plné čokolády“ prostě neexistuje! Při výběru potravin a surovin je potřeba se spolehnout především na svůj rozum a úsudek.

Éčkům - potravinářským aditivům - se dnes samozřejmě už zcela vyhnout nelze, ale jejich příjem do organismu je možné poměrně významně omezit.