Nápověda


Nevíte si s něčím rady? Kontaktujte nás, rádi Vám pomůžeme.

 

Alergie

Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
1 23

Alergie je přehnaná odpověď imunitního systému, která poškozuje organismu, na neškodné látky bílkovinné povahy, s nimiž se běžně setkáváme, nazýváme alergie.

Potravinové alergie

Alergie na mléko

Alergie na vejce

Alergie na ryby

Alergie na ořechy

Celiakie


Alergie na obilniny

Alergie na ovoce

Alergie na zeleninu

Alergie na aditiva


Alergie na včelí produkty

Alergie na kukuřici

Alergie na rýži

Alergie na maso


Alergie na živ. želatinu

Alergie na semena

Alergie na koření

Alergie na alkohol


 

Patogeneze alergie a typy uplatňující se i u potravinových alergií

Aby mohlo dojít ke vzniku alergické reakce, musí nejprve proběhnout tzv. senzibilizace na daný alergen. To je proces, při němž se imunitní systém seznámí s látkou a vyhodnotí její bezpečnost. Zjednodušeně lze tento proces popsat takto. Nejprve je alergenová částice pohlcena (fagocytována) buňkami imunitního systému a zpracována. Tento proces zahrnuje rozštěpení částice na drobné fragmenty, které potom fagocytující buňka vystaví na své membráně pro další buňky imunitního systému tzv. pomocné T lymfocyty, které si tuto informaci přečtou a předají B lymfocytům. Toto vede produkci specifických protilátek, tj. protilátek přesně na míru alergenu, ve třídě IgE, a vytvoření paměťových B lymfocytů, které i nadále tvoří specifické protilátky. Při dalším setkání s alergenem se již projeví příznaky s alergií spojené jako např. rýma, slzení, dýchací obtíže, ekzém až život ohrožující anafylaktická reakce. Za ně je zodpovědný právě alergen, na který se jedním svým koncem naváží specifické protilátky, zatímco druhým koncem se váží k povrchovým molekulám (receptorům) na žírných buňkách (mastocytech) a basofilech. Z těchto buněk se po navázání a přemostění receptorů uvolňují granula s biologicky aktivními látky (histamin, heparin, tryptáza, prostaglandiny), které působí okamžitě a mohou rozšiřovat cévy, stahy hladkého svalstva v dýchacích cestách a trávicího traktu, zvyšují sekreci hlenu. Alergické příznaky se tedy objevují v řádu minut. Tyto látky a látky, které degranulované buňky nově syntetizují – interleukiny, leukotrieny aj., také aktivují imunitní systém a s časovým odstupem dochází k rozvoji zánětu, který může poškozovat tkáně – plicní i narušení střevní stěny a zvýšení její propustnosti. Příznaky u tohoto typu alergií (geneticky podmíněných IgE zprostředkovaných) nastupují rychle během minut až hodin, další fáze zánětová se dostavuje později a je trvalejšího charakteru.

Dalším typem je pak non-IgE alergie, kde se uplatňují jiné mechanismy aktivace imunitního systému v závislosti na alergenu. Jedná se o alergickou reakci za účasti buněčné imunity s převahou T-lymfocytů či eosinofilů. Tato forma alergie je nejobtížněji zjistitelná. 

Projevy se dostavují se zpožděním, často tedy nejsou s potravinou spojovány, a jsou nespecifické, vleklé a nepříliš vyjádřené.

Potravinová alergie

Potravinová alergie je alergií na některou složku v potravině. Alergie se nejčastěji objevují u dětí do šesti let, až 8% dětí, ale není výjimkou, že se přihlásí i v dospělosti. Stejně jako se může objevit, může i vyhasnout. Potravinová alergie u dětí vyhasíná až v 90% případů.

V případě potravinových alergií je místo vstupu alergenu do těla sliznice trávicího traktu, pod níž se nachází lymfatická, která je bohatě osídlena buňkami imunitního systému tzv. GALT, které alergen zpracovávají a informaci o jeho přítomnosti předávají dále. Přes střevní sliznici se dostává do těla mnoho neškodných látek z potravin. Je tedy nutné, aby je imunitní systém nevyhodnotil jako nebezpečné, aby je toleroval, což se také děje. Pokud je tato tolerance prolomena, dochází k nežádoucí aktivitě imunitního systému a vzniku alergie.

Potravinový alergen

Alergen z potravy je bílkovina, resp. glykoprotein, jehož stavebními prvky jsou aminokyseliny, které tvoří sekvence – polypeptidy, jež jsou různě prostorově uspořádány. Jejich složení a struktura je předurčují k termostabilitě a termolabilitě. Termolabilní alergeny mohou po jejich vystavení vysokým teplotám ztratit svou schopnost vyvolat alergickou reakci, stávají se neškodnými, zatímco v přirozené podobě, tepelně neupravené, alergickou reakci vyvolají.

K senzibilizaci jsou potřebné krátké úseky proteinového řetězce, které nepřesahují počet deseti aminokyselin. Tuto část alergenu, která dokáže senzibilizovat, označujeme jako epitop. Tedy malé místo na alergenu, které je rozpoznáno jako nebezpečné a začnou se proti němu vytvářet protilátky. Mnohé alergeny mají podobné epitopy, ačkoli nejsou druhově příbuzné tj. tzv. zkřížená alergie. Mohou se shodovat v jednom nebo více epitopech jako např. bříza a brambory, banány a latex, líska a celer.

Nejčastější alergizující potraviny

Nejčastěji se, zvlášť v dětském věku vyskytuje alergie na mléčné bílkoviny a vaječný bílek. Dalšími častými alergiemi jsou ty na bílkoviny obilnin, sóju a různé druhy ovoce a zeleniny, ale také ořechy, mořské korýše a měkkýše atd.

Příznaky u potravinové alergie:

 Trávicí systém

orální alergický syndrom – projevuje se pálením, svěděním úst a ústní dutiny, výsev aftů, ostrá bolest, mohou se vyskytnout i otoky v této lokalizaci se ztíženým polykáním či svíráním v krku.

dyspeptická symptomatologie – bolesti břicha, nadýmání, průjmy, zácpy, možná příměs krve ve stolici, zvracení, pocit plnosti

malabsorpce – špatné vstřebávání živin ze zažívacího traktu

Pokožka 

podkožní otoky, kopřivkové exantémy, ekzémy

Quinckeho edém, také nazývaný  angioedém, se manifestuje jako otok hlubších vrstev pokožky. Objevuje se v měkkých tkáních např. očních

víček, tváře, úst, rukou, nohou či genitálií v závislosti na působení histaminu.

Dýchací systém  

chronická rýma a zánět středouší, kašel, záněty dýchacích cest, dušnost, astma, otoky jazyka a horních cest dýchacích

Kardiovaskulární systém  

Zvýšení nebo snížení krevního tlaku, zrychlená tepová frekvence

Nervová soustava

Bolesti hlavy, poruchy kognitivních funkcí, soustředěnosti, únava

Anafylaxe

Systémová, život ohrožující reakce – šokový stav. Příznaky se projevují na pokožce,  dýchacím ústrojí, trávicím systému a krevním oběhu. Prvními projevy mohou být mžitky před očima, neklid, horko, svědění kůže, pocení, bledost. Mohou následovat otoky hrtanu, zarudnutí kůže, vyrážka, stažení průdušek, bolesti břicha a křeče v něm. Také narušení vědomí a křeče. Narušení cirkulace s větší propustností cév, zrychlenou srdeční akcí a poklesem tlaku. Stav může skončit úmrtím na udušení či selhání srdce.

Diagnostika alergie

Podrobný odběr anamnézy soustřeďující se i na výskyt alergií v rodině, rozbor jídelníčku

Rozbor krve – krevní obraz, vyšetření celkových a specifických IgE proti potravinám, test aktivace basofilů, eozinofilní kationický protein, eozinofilie, tryptáza uvolňovaná z žírných buněk při alergické reakci

Kožní prick testy – na kůži se nanese kapka alergenu, ta se následně probodne drobným kopíčkem, aby se alergen vpravil do kůže. Reakce se odečítá po 20 minutách, měří se pupen a velikost zarudnutí

Intrakutánní testy - alergeny se vpíchnou hlouběji pod kůži, než je tomu u prick testů

 Epikutánní náplasťové testy - alergeny se přikládají přímo na kůži, zpravidla na zádech pomocí polštářkové náplasti

Sliznicové  testy -  alergeny se nanesou přímo na sliznice, tedy na oční  spojivku nebo nosní  sliznici, je také možno je vdechnout

Expoziční testy – podávání potravin a sledování reakcí na ně za použitím placeba, prováděny za lékařského dozoru nejčastěji u hospitalizovaných pacientů. Začíná se kápnutím alergenu na neporušenou kůži, až poté se pokračuje orálním podáním.

Eliminační testy – vynechání potravin ze stravy a sledování ústupu obtíží

Možno provést střevní biopsii k vyloučení nespecifických střevních zánětů (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida) či celiakie.

Léčba alergie

Vynechání potraviny ze stravy

Antihistaminika – např. cetirizin, levocetirizin, loratidin

Stabilizátory žírných buněk - kromoglykáty

Glukokortikoidy – např. prednizon, prednisolon, metylprednizon

Pokud se u pacienta objevily vážné příznaky, či dokonce anafylaxe, nosí pacient při sobě injekční pero s adrenalinem

Orální hyposenzitivizace za podávání malých dávek alergenu, které se postupně zvyšují, imunitní systém je takto vytrénován k toleranci k alergenu.

Dále pak léčba dle příznaků – ekzém často vyžaduje podání kortikoidových mastí, při astmatu podávání inhalačních přípravků na rozšíření průdušek a snížení zánětu aj.

Další možné alergie :

  • vzdušné alergeny: pyly, prach, roztoči, plísně
  • kontaktní: kovy (bižuterie, kovové knoflíky kalhot), kosmetika


Potravinové alergie

Alergie na mléko

Alergie na vejce

Alergie na ryby

Alergie na ořechy

Celiakie


Alergie na obilniny

Alergie na ovoce

Alergie na zeleninu

Alergie na aditiva


Alergie na včelí produkty

Alergie na kukuřici

Alergie na rýži

Alergie na maso


Alergie na živ. želatinu

Alergie na semena

Alergie na koření

Alergie na alkohol


 

Komentáře

Zdravotní kalkulačka

:
: